Sucho ohrozilo snůšku obojživelníků v lomu u Hříběcích Bud ve Strážném. Rychlý zásah jim dal šanci
Lom u Hříběcích Bud ve Strážném je díky jezírku, které se na jeho dně tvoří při jarním tání, každoročním trdlištěm obojživelníků. Nejinak je tomu i letos.
Bohužel sucho a teplé počasí způsobily, že jezírko se snůškou tisíců vajec obojživelníků téměř vyschlo. Rychlým zásahem strážců a dobrovolných hasičů z Lánova se letošní snůšku snad podařilo z velké části zachránit.
Jezírko vyhledávají čolci horští, skokani hnědí a další obojživelníci
„Podnikli jsme tento pokus ve snaze zabránit vyschnutí a uhynutí vajíček vzácných obojživelníků v přírodní památce Lom Strážné. Letošní nízká aktivita obojživelníků v Krkonoších je jedním z jasných a silných signálů sucha. Tradiční trdliště jsou mnohde vyschlá a přírodou se neozývá typické skřehotání žab. I když jde o zákrok spíše symbolický, protože takový zásah si nemůžeme dovolit na mnoha dalších žádoucích místech, jde o hezký příklad dobré spolupráce Správy KRNAP s obcí Lánov, obcí Strážné a Sborem dobrovolných hasičů Horní Lánov, který obsluhuje také území Strážného. Všem zapojeným do tohoto zásahu velmi děkuji za velkorysost i za to, že věnovali krkonošské přírodě kus práce a obětovali část svého volného času.“ uvedl ředitel Správy Krkonošského národního parku Robin Böhnisch.
Čtěte také
„Nízkou hladinu jezírka zapříčinilo dlouhotrvající sucho. Během současných teplých dnů lze však očekávat, že vývoj obojživelníků, který je mimo jiné závislý na teplotních podmínkách, teď bude rychlejší a snůšky by se mohly dovyvinout rychleji, než voda opět vyschne," uvedl hydrobiolog Správy KRNAP Adam Bednařík.
„S žádostí o pomoc nás oslovil pan ředitel Böhnisch a nám přišlo smysluplné do této záchranné akce zapojit naši jednotku dobrovolných hasičů z Horní Lánova pod vedením Jaroslava Šedivého. Hasiči do jezírka napustili celou cisternu vody,“ uvedla lánovská nezávislá starostka Eliška Rojtová.
„Věříme, že i malý skutek může znamenat velkou pomoc pro přírodu,“ dodala.
Někdejší kamenolom u Hříběcích Bud byl založen na počátku minulého století právě pro těžbu vápence k výrobě vápna a také mramorových drtí. Po ukončení těžby se lokalita ležící v Krkonošském národním parku stala pro výskyt vzácných druhů horských bylin vázaných na výskyt vápence, zejména orchidejí, přírodní památkou Lom Strážné.
Související
-
V Českém ráji ochránci přírody vytváří umělé mokřady a tůně pro rozmnožování obojživelníků
Umělé tůně a mokřady budují v Českém ráji členové Českého svazu ochránců přírody. Chtějí tak zachránit co nejvíc obojživelníků. Jejich počty totiž stále klesají.
-
Statisíce obojživelníků a plazů za 15 let ochránila herpetologická stanice v Hradci Králové
Desetiticíce obojživelníků, plazů i korýšů zachraňují ročně v unikátní herpetologické stanici v Hradci Králové. Ta v Hradci Králové působí už 15 let.
-
Ochranáři na Vrchlabsku vybudovali u frekventovaných silnic zábrany a zachraňují obojživelníky
Ochranáři a pracovníci záchranné stanice pro zraněné zvířata ve Vrchlabí vystavěli podél frekventovaných silnic zábrany. Ty mají ochránit migrující obojživelníky.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
