Sýrie přijala ruský návrh předat chemické zbraně pod mezinárodní kontrolu
Vojenský zásah v Sýrii se oddaluje. Sýrie totiž přijala ruský návrh, podle kterého by měla předat své chemické zbraně pod mezinárodní kontrolu. S odvoláním na syrského ministra zahraničí Valída Mualíma to oznámila ruská agentura Interfax. Tento krok vítá i Francie, která v Radě bezpečnosti OSN předá návrh rezoluce o chemických zbraních v Sýrii.
„Vedli jsme včera velmi plodné jednání s ruským ministrem zahraničních věcí Sergejem Lavrovem, který přišel s návrhem týkajícím se chemických zbraní. A večer jsme se dohodli, že tuto ruskou iniciativu přijmeme,“ citovala agentura Interfax ministra Valída Mualíma.
Ministr prý řekl, že Sýrie přistoupila na návrh, protože to ‘odstraní důvody pro americkou agresi'.
„Z vystoupení amerického ministra zahraničí Johna Kerryho pro nás vyplývá, že Spojené státy ještě nezavrhly možnost diplomatického urovnání,“ prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Rusko také oznámilo, že o návrhu už na summitu G20 jednali prezidenti Vladimir Putin s Barackem Obamou. Podmínky předání arzenálu by měla přesně určit rezoluce Rady bezpečnosti OSN, kterou navrhuje Francie.
Součástí rezoluce jsou podle šéfa francouzské diplomacie Laurenta Fabiuse tři podmínky, Sýrie musí dát své chemické zbraně pod mezinárodní kontrolu, její chemický arzenál musí být postupně zničen a také musí být potrestáni viníci srpnového chemického útoku.
Podle francouzského ministra by mohl tento návrh dát Sýrii poslední šanci před vojenským útokem. Fabius zároveň ale připustil, že najít v Sýrii tisíc tun chemických zbraní bude obtížné.
Dokument by podle Paříže měl obsahovat mimo jiné i jasné sankce pro případ, že by Sýrie podmínky nesplnila.
Ruský návrh na řešení krize kolem syrských chemických zbraní vnímá pozitivně také Amerika. Podle prezidenta Baracka Obamy to může být dobrý první krok. Zdůraznil ale také, že bez americké vojenské hrozby se ústupky ze strany syrského prezidenta Asada čekat nedají.
„Obamově administrativě se nedaří vysvětlit většině Američanů důležitost úderů na Sýrii a je pro to chabá i opora v Kongresu. Každé poodstoupení od úderů by pro Obamu bylo velice přínosné, protože by se prezentoval zároveň jako člověk, který dokáže počkat, jestli je tu šance na nějaké diplomatické řešení. Oddechový čas by uvítali také spojenci USA,“ uvedl Zahraničněpolitický komentátor Milan Slezák.
Plán Ruska podporuje také Írán a Turecko. Podle komentátora ČRo má ale ruská iniciativa i slabiny.
„Nevíme, jestli Syřané opravdu vydají všechny zásoby bojového plynu, kdo to dokáže spolehlivě ověřit v zemi, která je zmítaná válkou a do jejíž koutů se nedostanou ani humanitární pracovníci, natož inspektoři, jak dlouho se proces protáhne,“ upozornil.
Turecko vítá každý plán, jak dostat pod kontrolu syrský chemický arzenál. Režim prezidenta Bašára Asada ale nesmí zůstat nepotrestaný, prohlásil šéf turecké diplomacie.
Nelze prý pominout, že nejde jen o použití chemických zbraní, ale i o to, že za dva roky, co konflikt trvá, zemřelo víc než sto tisíc lidí. Turecko se obává, že by se konflikt mohl přelít i do sousedních zemí, cítí se být ohroženo.
Zásah v Sýrii odmítá i turecká veřejnost. Podle průzkumu je více než 70 procent Turků proti jakémukoli vojenskému zásahu v Sýrii i proti účasti Turecka v něm.
