V Květnově se konal česko-německý festival. Uplyne 100 let od narození spisovatele Heinricha Pletichy, rodáka z Varnsdorfu

6. září 2024

Největší audioportál na českém internetu

Pero a papír | Foto: Mattox, FreeImages, Licence FreeImages, ©

Sousedé 6. září 2024

Od pátku 30. srpna do neděle 1. září se v Květnově/Quinau na Chomutovsku v Krušných horách konal hudební festival. V poutním kostele Navštívení Panny Marie se představili čeští i zahraniční umělci, kteří na autentické nástroje hráli hudbu starých mistrů.

Publikum tvořili Češi i Němci z obou stran Krušných hor. Povídali jsme si s členy Batzdorfer Hofkapelle, která zde vystoupila s Händelovymi Mariánskými kantátami.

Ve výročí týdne připomeneme spisovatele Heinricha Augusta Pletichu. Narodil se 9. září 1924 ve Varnsdorfu.

V 17 letech musel narukovat na frontu. Po návratu byl s matkou vysídlen do Bavorska. Zde Heinrich Pleticha studoval historii, němčinu a zeměpis. Pak vyučoval na gymnáziu ve Würzburgu a později i na würzburské univerzitě.

Především se ale věnoval literární činnosti. Psal zejména pro děti a mládež, a to na celou řadu témat – od dobrodružných knížek o objevitelských cestách a exotických zemích až k populárně naučným publikacím o historii a umění.

Pleticha je autorem kolem 150 knižních titulů, které dosáhly nákladu více než pět milionů výtisků. Vedle toho editoval desítky dalších knih, zejména populárně historických určených také dospělému publiku.

Heinrich Pleticha za svou rozsáhlou činnosti obdržel několik významných cen, včetně spolkového záslužného kříže. Zemřel v roce 2011.

Pořad pak uzavře pozvánka na program, který ústecká expozice Naši Němci připravila u příležitost Dnů evropského dědictví.

autoři: Veronika Kindlová , Richard Šulko

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.