Věděla jsem, že na mě čeká máma. To mi pomohlo, říká dívka, která z Ruska utekla zpět na Ukrajinu
Rusko podle Kyjeva uneslo z okupovaných ukrajinských oblastí na své území nejméně 19 tisíc dětí. Žalobce Mezinárodního trestního soudu to označuje za válečný zločin, za který stíhá i ruského prezidenta Vladimira Putina. Ukrajinským úřadům se většinou nedaří unesené děti dohledat. I tak se ale část z nich díky snaze několika jedinců vrátí domů, do bezpečí.
„Celou tu dobu jsem věděla, že na mě doma čeká maminka a že chce, abych se vrátila. Jen tyto myšlenky mi pomáhaly neupadat do deprese,“ říká v Evropském parlamentu ve Štrasburku asi sedmnáctiletá Valerie.
Krátce před začátkem války na Ukrajině v roce 2022 byla u babičky v oblasti, kterou po invazi obsadili ruští vojáci. Ti tam lidem zakazovali například mluvit ukrajinsky a odmítali uznat, že by Ukrajina jako stát vůbec existovala. Otec Valerie ji na konci minulého roku odvezl do Ruska do Bělgorodu, kde nastoupila na místní školu.
Šikana a nadávky
Učitelé i zaměstnanci školy se k nám nechovali fér, koukali na nás zvrchu a dělali si z nás legraci. Stejně jako naši vrstevníci, kteří nám nadávali a šikanovali nás.
Čtěte také
„Valerie se proto pokusila několikrát opustit Rusko sama, ale jako nezletilou ji bezpečnostní složky vždycky na hranicích odvedli zpátky do Ruska. Průlom přišel až potom, co její maminka kontaktovala organizace Ukranian Child Rights Network. Celá operace pak trvala asi 14 dní. Rodina kvůli bezpečnosti neřekla, jak se dívka z ruského území dostala zpět domů. Otázku, jestli je Valerie v kontaktu se svým otcem, který ji zatáhl do Ruska, nechala bez komentáře.
Svědectví pro EU i Ukrajinu
Cestu Valerie do Evropského parlamentu ve Štrasburku pomáhala zorganizovat europoslankyně Michaela Šojdrová z KDU-ČSL.
Čtěte také
„Bylo těžké někoho takového přesvědčit, už i z těch důvodů, že následky z té deportace si děti léčí doteď. A jít o tom někde povídat je pro ně hrozně těžké. My potřebujeme jejich svědectví pro nás, ale na druhou stranu určitě budeme chtít, aby to svědectví přinesly domů, na Ukrajinu,“ dodává Šojdrová.
Valerie říkala, že neví, co bude dělat v nejbližší době. U budoucnosti má ale jasno.
„Před invazí jsem snila o tom, že se přestěhuji do Koreji a budu tam studovat. Potom, co ale začala válka, jsem si uvědomila, že jsem Ukrajinka a že chci žít ve svojí vlasti,“ dodává Valerie.
