Z malebného sídliště skládka. Co se stalo s ústeckým Mojžířem?
Mojžíř – bývalá výkladní skříň města Ústí nad Labem, dnes sociálně vyloučená lokalita. O problematice správy tohoto sídliště se bavíme se starostkou Neštěmic Yvetou Tomkovou za Vaše Ústí.
„I když stará část Mojžíře může být vhodná pro příjemné bydlení, sídliště Jindřicha Plachty mezi tato místa určitě nepatří. Vrostla jsem v Neštěmicích, což je hned vedle, takže to mám do Mojžíře blízko. Pamatuji si ho jako nádhernou lokalitu,“ připouští starostka.
Obchod s chudobou
V Mojžíři v současnosti žije zhruba 2500 obyvatel, 80 až 90 procent z nich je přitom na sociálních dávkách.
„Náš problém jako radnice je ten, že z celého Mojžíře vlastníme jen 380 bytů. Zbytek mají soukromí vlastníci, kteří často ani v Ústí nad Labem nebydlí, a ti tyto byty pronajímají za ukrutné částky. Stát tento obchod s chudou podporuje právě tak, že obyvatelům vyplácí příspěvky na bydlení za tyto předražené byty přímo na účet,” vysvětluje a dodává: „Vlastníci těchto bytů si tak mohou do naší lokality nastěhovat kohokoliv a my jako město jim do toho nemůžeme zasáhnout. Nejvíc ale trpí slušní obyvatelé, kteří v Mojžíři bydlí a nemají prostředky na přestěhovaní se. Prakticky v zde uvízli a nikde se o tom nemluví.”
Změny na lince 57
Čtvrť Mojžíř je už takto vcelku vyloučená, nebude na tom po omezení provozu MHD ještě hůře? „Městská doprava se do Mojžíře neomezila, proběhly hlavně změny, týkající se bezpečí řidičů i cestujících. S žádostí o změnu přišel Dopravní podnik města Ústí nad Labem," přibližuje Tomková.
Jak z toho ven? Co by bylo podle neštěmické starostky nejlepším řešením současné neutěšené situace v Mojžíři? Poslechněte si celý rozhovor z přiloženého audiozáznamu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.