Zahradník radí, jak správně vybrat vánoční hvězdu

11. prosinec 2014
Dobré odpoledne

Symbolem vánoc je nejen nazdobený stromeček, kapr ve vaně, ale především vánoční hvězda na stole. Jak koupit zdravou rostlinu, která ještě dlouho vydrží, a co se smrčkem, který je v květináči?

Zahradník Ludvík Tisovský ze Studénky-Butovic nám už nejednou ve vysílání Českého rozhlasu Ostrava dobře poradil, jak vybírat různé rostliny a květiny pro určité příležitosti. Tentokrát jsme se na něj obrátili s prosbou, jak vybírat symbol svátků konce roku, třeba - vánoční hvězdu, rostlinu původem z dalekého Mexika.


Jako zkušený zahradník určitě můžete doporučit, jaké květiny patří na vánoční stůl...

Určitě poinsettia neboli vánoční hvězda. Máme různé barvy – od červené, přes růžovou, bílou, až po různobarevnou. Také to může být vánoční kaktus.

Když zavzpomínáte na rodiče, co oni měli na vánočním stole?

Každopádně to byla vánoční hvězda. Není náročná, ale vadí jí průvan a přelití. To znamená zalévat, až když je suchá. A teplota jí vyhovuje pokojová, kolem dvaceti stupňů.

Jak byste si takovou vánoční hvězdu vybral, abyste z ní měl radost?

Měla by být olistěná odspodu, od květináče. Listy by neměly být žluté. A pokud je jednokvětá, tak zespodu vyrážejí krásné mladé výhonky. Pokud je vícekvětá, tak musí mít, jak se říká, zdravý list. A nové výhonky s květem. Pak je dobrá.

Nákup vánočních stromků

Občas si lidé na Vánoce kupují stromky v květináči. Má to cenu kupovat?

Stromky v květináči jsem ještě neprodával. Myslím, že to nemá ten pravý zahradnický punc. Protože ta rostlina v tom teplém bytě trpí. Když je tam dva nebo tři měsíce a pak se dá ven, tak to zpravidla odejde. Pokud ho zasadíte hned po Vánocích, tak je to ještě dobré.

autor: Artur Kubica
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.