Zkoušky dospělosti
Jsou dnešní maturanti děti anebo dospělí lidé? Vědí co chtějí anebo si stále ještě hrají?
Období blížících se zkoušek dospělosti se obvykle pozná podle studentů, kteří převlečeni za maškary žebrají v ulicích o pár korun na maturitní večírek. Výjimečně se mezi nimi objeví kolektiv, který vyjde do ulic jako celek a veřejným vystoupením si příspěvek zaslouží. Tak se letos chovali například studenti maturitního ročníku Janáčkovy konzervatoře, kteří ale mají výhodu, že umí na něco hrát, a tak vpochodovali říznou dechovkou do centra města a dělali lidem radost. Každopádně to je jenom začátek toho celého blázince, který studenty v dalších dnech přípravy před maturitou čeká. Někteří to už mají za sebou a jsou šťastní, jiní, jako třeba náš kluk maturují právě dnes. Týden před tím si poprvé za celé studium poctivě rozdělil volné dny na konkrétní předměty a počty maturitních otázek a začal se podle tohoto časového harmonogramu učit, biflovat, šrotit, prostě snažil se od rána do večera dostat do té hlavy všechno, co si za dobu svého řádného studia nezapamatoval. A když už byl v situaci, kdy tušil, že se ani všechno naučit nestihne, tak se doma porouchal počítač, a protože naše dítě je jediné, které tomu rozumí víc než máma s tátou, musel odložit učení a změnit se v opraváře výpočetní techniky. A kdo kdy seděl vedle takového počítačového lékaře, tedy opraváře, tak určitě ví, co je to za trpělivé lidi, a když se jim nedaří, tak musejí být ještě trpělivější, protože normální nervní člověk by už vzal sekeru a ten počítač prostě rozsekal na kousíčky, protože nechápe, co se uvnitř odehrává a jak z toho ven. No a ten náš kluk opravoval a pořád se nedařilo a nedařilo, počítač se sekal a zase vypínal, a to pořád dokola, a když už to trvalo několik hodin, tak bylo na tom dnešním maturantovi vidět čím dál tím víc, že se něco nedaří, a že mu utíká další čas, který měl vyhrazený na učení. Prostě zoufalá situace. A já ho tak po očku pozoroval a říkal jsem si: "Vidíš, dobrá škola života. To už není o tom, že se někde v rožku pokoje učím a když mám hlad, vlezu do ledničky a vybílím tam co vidím, to je už o zodpovědnosti, protože musím dodělat nutnou práci, opravit poruchu a další ještě důležitější práce na mě čeká a nedá se to odložit". A pak najednou bylo vidět, jak se ten mladý kluk, ten maturant, uzavřel do sebe, soustředil a problém vyřešil. Pak vstal a šel se rychle učit, aby dohnal zpoždění. A já v něm najednou uviděl dospělého chlapa, který pochopil hodnotu zodpovědnosti a spolehlivosti vůči druhým. A tak nezbývá, než podobným klukům a holkám, kteří tento týden maturují, popřát, aby se soustředili a tu maturitní komusi doslova roznesli svými zkušenostmi a vědomostmi v zubech. Nic jiného se také od takové zkoušky dospělosti vlastně ani nečeká. Příjemný den přeje Artur Kubica.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.