Známe podobu Magdaleny Grambové. Vědci odhalili tajemství zakladatelky proslulé vamberecké krajky

24. duben 2022

O legendárních paličkovaných krajkách z Vamberka slyšel v našem kraji asi každý. Jak ale vypadala žena, která je tam před čtyřmi sty lety přivezla? Podobu Magdaleny Grambové hledali odborníci zhruba tři roky. Teď už mají jasno.

Vědci našli pravděpodobnou podobu slavné krajkářky Magdaleny Grambové. Vamberecko jí vděčí za proslulou paličkovanou krajku, kterou v 17. století do regionu přivezla z belgických Flander.

Čtěte také

Tato neobyčejná žena byla pochovaná v kostele ve Vamberku a patří mezi slavné mumie dočasně uložené v broumovském klášteře. Její tvář si teď mohou lidé poprvé prohlédnout po zhruba 400 letech.  

Celý příběh pátrání po podobě Magdaleny Grambové začíná v kryptě kostela svatého Prokopa ve Vamberku. Místní lidé by tam chtěli znovu vrátit vamberecké mumie a proto bylo potřeba začít řešit klimatické podmínky celého prostoru.

Odborníci provedli digitální kopii podzemí i kostela a pak už podle geoinformatika Jiřího Šindeláře k rozhodnutí podívat se do tváře slavné krajkářce zbýval jen krůček: „Zdokumetovali jsme kostel a kryptu, a když jsme si předávali výsledky řekli jsme si, že když už máme takové pěkné modely našich památek, co kdybychom zkusili také vymodelovat tvář nejvýznamnější, která je v té kryptě pohřbená?“ 

Začalo detektivní pátrání

Odborníci naskenovali ostatky Magdaleny Grambové a ve spolupráci s brazilským specialistou na rekonstrukce tváří Cicero Moraesem začali sestavovat její podobu.
„My jsme nejdřív naskenovali bezkontaktně to, jak ta lebka vypadá. K tomu nám pomáhá metoda zvaná fotogrametrie a videogrametrie, kdy neměříte na samotné lebce, ale na videozáznamech a fotografiích lebky. Vytvoříte tak velice přesnou a kvalitní digitální kopii a s tou už můžete pracovat, říká Jiří Šindelář.  

Magdalena Grambová byla pochovaná v kostele ve Vamberku a patří mezi slavné mumie dočasně uložené v broumovském klášteře.

Teď už víme, jak známá krajkářka, která žila v 17. století, vypadala. Přesto u jejího vzhledu ještě pár otazníků je a vždycky bude. „Samozřejmě, jsou tam detaily, jako je barva očí, barva vlasů, nebo forma účesu, které bohužel nemůžeme znát. Ale tvar obličeje, postavení očí, tvar a velikost nosu, to všechno odpovídá realitě, doplňuje Šindelář.  

Magdalena Grambová – návrat tváře?

Archeolog Bohumír Dragoun šel ve svém pátrání ještě dál.

Čtěte také

Zajímala ho totiž i povaha Grambové: „Pokud bychom si představili Magdalenu Grambovou, tak by to byla dáma, která by byla určitě velmi šarmantní, cílevědomá. Byla velmi tvrdá, protože ona bojovala o dědictví po manželovi s jezuity a bojovala velmi dlouho, skoro 25 let. Takže to byla určitě velmi silná, charismatická osobnost.

Pro nás ale její vzhled určitě zajímavý je. Jak tedy Magdalena Grambová vypadala?
„Ta krása určitě nebyla standartní. Ona totiž měla veliký předkus. Z našeho pohledu by to tedy asi nebyla nejkrásnější. Určitě by to ale vyvážila tím, že to byla nesmírně zajímavá dáma, pokračuje Bohumír Dragoun. 

Tříletý dobrodružný výzkum o vzhledu a osobnosti krajkářky je popsaný také v nové knize s názvem Magdalena Grambová – Návrat tváře?

Muzeum krajky Vamberk
nabízí návštěvníkům jedinečnou expozici, která ozřejmuje vývoj české krajky až do současné doby. Představuje staré lidové krajky, vývoj krajkářství pod vlivem odborného školství od konce 19. století, je zde zastoupena tvorba zakladatelských osobností české moderní krajky a práce jejich žákyň, především v souborech krajkových děl, která reprezentovala stát na světových výstavách EXPO.

autoři: Jana Házová , FRE
Spustit audio

Související