Akce Daruj krev s Českým rozhlasem pro Vaše zdraví

"Na průmce s klukama jsme vymysleli akci ve třídě a od té doby, mně to nevadilo, nedělalo mi to problémy, jsem chodil pravidelně. Chodím na normální odběry i plazmu, krevní destičky. Nemám s tím žádné problémy, tak proč bych nemohl dát krev, když je to potřeba. Za sto dvacet odběrů je zlatý kříž Jánského druhého stupně, ještě chci dosáhnout 160-ti odběrů, abych byl první stupeň a budu dávat, dokud to bude možné."

Jako důkaz, že spolupráce Vašeho rozhlasu s nemocnicí funguje si dovolujeme přetisknout dopis našeho posluchače:

Dobrý den. Tak jsem se po vyposlechnutí vaší výzvy o darování krve s Pardubickým rozhlasem rozhoupal. Už jednou mě chytla podobná touha být užitečný, ale teď mě k tomu mému odhodlání postrčila i vaše výzva. Nabral jsem odvahu ( to je vždy když člověk neví do čeho jde ) a vyrazil. Setřičky si nějak zapoměly zamknout a tak jsem uvnitř stepoval už o čtvrt hodiny dříve. Koukaly na mě trochu divně, ale nevyhnaly mě. No a pak to šlo. Do vnitř se nahrnul dav lidí v modrých návlecích na botách, které jsem já neměl. Šel jsem to napravit a taky vyplnit dotazník. Pak už to šlo. Dostal jsem moje šťastné číslo 7. Vzorek krve na rozbor a jako prvodárce na prohlídku k doktorovi. Sice jsem nevědomě několik lidí předběhl, ale oni mi to snad odpustí. Doktor klepe na srdíčko, potom píše recepis, tedy spíše poukaz na odborné vyšetření na kardiologickém vyšetření. Jeho tlakoměr u mě ukazoval hodnoty, které do optimálu měly hodně daleko. :o( Tlak 195/120 několikrát naměřený mě asi navždy přibouch dveře transfuzní stanice. Takže, zatím co ostatní dárci si po sušence a čaji šli domů odpočívat a vychutnávali si dobrý skutek, já jsem dřepěl na sedačce v čekárně kardiologické ambulance a čekal až na mě dojde řada. No a proč vám to píšu ?? Chtěl bych vám vlastně poděkovat. Protože de facto díky vám jsem na to přišel dřív, než bych se někde skulil. Sice už budu do smrti smrťoucí polykat prášky, ale co se dá dělat. Takže až budete mít zase nějakou výzvu, určitě půjdu. Jen se bojím, co se zase dozvím. :o)))

Zdeněk Hovorka