Cenu Františka Kriegla v květnu dostanou Karel Karika a David Tišer
Letošní Cenu Františka Kriegla, kterou pravidelně uděluje Nadace Charty 77, dostanou i Karel Karika a David Tišer. Stane se tak v květnu při tradiční slavnosti v pražské Trmalově vile.
Oba ocenění se dlouhodobě angažují v boji za práva Romů, bezdomovců a sociálně vyloučených. David Tišer podporuje romské umění a šíří povědomí o romské LGBT komunitě. Je jedním ze zakladatelů organizace Ara Art.
„Bojuje proti stereotypům jak na straně majority, tak uvnitř romských komunit, kde je odlišná sexuální orientace vnímána výrazně konzervativněji a vyhroceněji než v majoritě,“ uvedla při vyhlášení jeho jména Nadace Charty 77.
Karel Karika se do obecného povědomí dostal díky kauze ústeckých ubytoven. Z pravomoci zastupitele Ústí nad Labem, ale i díky osobní občanské iniciativě pomohl řadě nájemníků, aby neskončili na ulici. Za svou pomoc lidem, kteří jsou vesměs na okraji zájmu společnosti, čelí nenávistným útokům.
„Jejich příběhy spojuje výrazná občanská angažovanost a osobní dávka hrdinství, kterou zapojují do svých snah za zlepšení vzájemného soužití a budování vyspělejší občanské společnosti,“ uvedla nadace.
Cena Františka Kriegla nese jméno československého komunistického politika, který v roce 1968 jako jediný nepodepsal Moskevský protokol. Nominace vyhlašuje Nadace Charty 77 vždy 10. dubna, tedy v den výročí Krieglova narození. Od roku 1987, kdy byla cena udělena poprvé, ji získali například disident Jaroslav Šabata, někdejší předseda Senátu Petr Pithart, zpěvák Karel Kryl, starosta Kašperských Hor František Stíbal, kameraman Stanislav Milota, novinářka Petra Procházková či odvolaný šéf Státního fondu životního prostředí Libor Michálek. Loni ocenění převzal zakladatel neziskové organizace Naděje Ilja Hradecký, o rok dříve zpěvák Radek Banga.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
