Ceny Paměti národa se letos udělují potřetí
Už po třetí se budou letos udělovat Ceny paměti národa. Nápad se zrodil v hlavě lidí, kteří pracují na Paměti národa, což je mezinárodní internetová sbírka vzpomínek několika set pamětníků událostí 20. století. Portál vybudovali Český rozhlas, Ústav pro studium totalitních režimů a nezisková organizace Post Bellum. A my už máme na telefonu jejího ředitele Mikuláše Kroupu:
Já Vás zdravím, vítejte, dobré dopoledne.
Mikuláš Kroupa: „Dobré dopoledne.“
Posluchači mohli během několika týdnů v našem vysílání vyslechnout příběhy osmi nominovaných na Cenu Paměti národa. Vidíte mezi nominovanými nějaký společný prvek?
Mikuláš Kroupa: „Já myslím, že určitě. Je to samozřejmě v obecné rovině. Jejich touha po svobodě, statečnost, nezlomnost, jejich odvaha postavit se totalitnímu režimu v dobách, kdy se tento režim zdál být nepřemožitelný. A to je rozhodně inspirující. Nicméně samozřejmě každý z těch nominovaných je naprosto unikátní osobnost, která samozřejmě svým příběhem je prostě nezaměnitelná.“
Takže máte vy mezi nominovanými nějakého svého favorita?
Mikuláš Kroupa: „Já jsem po zhruba pěti šesti měsících, kdy jsme s kolegy z Post Bellum a Paměti národa pracovali na tom, abychom jejich příběhy dostatečně v médiích rozšířili, tak jsem si oblíbil každý z těch osmi příběhů, každého z těch osmi nominovaných už vlastně docela dobře znám a velmi těžko dokážu říci, který z nich je mi nejbližší. Ale snad je jeden z těch příběhů skutečně nesmírně silný. Je to příběh dámy, Heleny Šidákové, která se nezlomila ve vyšetřovně Státní bezpečnosti. Tehdejší vyšetřovatelé jí v roce 1949 opravdu strašným způsobem trýznili a nutili jí, aby prozradila, kde se ukrývá její manžel – tehdejší agent chodec, po kterém Státní bezpečnost dlouho pátrala. Helena měla ročního syna a byla v té vyšetřovně v nesmírně složité situaci – buďto zradí svého manžela a pravděpodobně bude propuštěna a může se dál starat o svého malého synka, anebo tedy zůstane věrná své lásce, svému manželovi. Ona nakonec skončila v kriminále na dvacet let, odseděla si šest a pak 14 let věrně čekala na svého muže, kterého nakonec Státní bezpečnost dopadla. Je to nesmírně silný příběh, který ukazuje sílu lásky a rozhodně obrovskou obětavost mnohých žen právě v době totalitního režimu.“
Letos poprvé tedy z kandidátů vybírala nejenom odborná ale i široká veřejnost. Hlasováním na internetových stránkách lidé také mohli nominovaným zasílat dopisy a vzkazy. Jak jste spokojeni se zapojením veřejnosti?
Mikuláš Kroupa: „Tak nás to strašně mile překvapilo. Jsou to stovky dopisů, vzkazů, ve kterých lidé známí, např. režisérka Helena Třeštíková nebo režisér Václav Marhoul, ale většinou jsou to samozřejmě lidé, které neznáme jménem, píší velmi silné dopisy, vzkazy, vyjadřují své postoje, inspiraci těchto příběhů. Samozřejmě všechny ty dopisy potom dáváme pamětníkům, kteří nám ty příběhy vyprávěli a zdá se, že to je obrovský kus práce, protože právě tito lidé, kteří nám vyprávěli ty příběhy, velmi často mají pocit, že na ně společnost zapomněla, že právě toto je to velmi důležité.“
Mikuláš Kroupa z Post Bellum, neziskové organizace, tedy ředitel, byl teď v Křesťanském týdeníku, já děkuji a na slyšenou.
Mikuláš Kroupa: „Na slyšenou.“
Připomenu, že Ceny Paměti národa se budou předávat v Národním divadle, a to už tuto středu od 21 hodin a ČRo 1 Radiožurnál vám nabídne přímý přenos.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
