Česká brána v Bělé pod Bezdězem přežila řadu bojů. Kvůli ohňům ale zčervenala
Bělá pod Bezdězem se nachází na samotné severní hranici Středočeského kraje. Ve středověku byla úzce propojená s hradem Bezdězem a jako centrum bezdězského panství patřila pod přímou správu panovníka. O významu dodnes svědčí rozlehlé náměstí a dochované zbytky hradeb. Opevnění města bylo na svou dobu mimořádně důmyslné.
Hradby vyrostly kolem celého města a dosahovaly výšky až osmi metrů. Obyvatelé mohli používat celkem čtyři vstupní brány. Českou bránou se jezdilo ke Mšenu a Mělníku, kde se mluvilo česky. Německou bránou k Bezdězu, kde žilo české, ale německy hovořící obyvatelstvo. Směrem na Prahu se jezdilo bránou Dolení neboli Pražskou, někdy také nazývanou Podzámecká. Byla totiž přímo pod bělským zámkem. Na severní straně se nacházela brána Kuřivodská. A malou brankou v hradbách přímo u kláštera se chodilo dolů pod město pro vodu.
Do dnešních dnů se ze zmíněných čtyř bran dochovala pouze Česká brána, která byla na rovině. Očekávalo se, že bude muset nejčastěji odrážet útoky, získala proto bytelnější a důmyslnější konstrukci. Hradba je u ní dvojitá s parkánem a příkopem, příkop je dnes zasypaný. Za ním uvidíte předbraní s padacím mostem (po něm zbyly jen dřevěné kladky) a první bránou. Následuje prostor parkánu a hlavní brána, opatřená kdysi hřebenem a vraty.
Brána, předbraní a samotná Česká brána nestály v rovině, ale šikmo proti sobě. Šlo o ochranu proti dělostřelbě. Asymetrie ale zároveň ztěžovala průjezd povozům. Ostění vrat proto chránily ve spodní části široké obrubníky, které částečně pomáhaly bránit nehodám. Dodnes jsou na nich patrné vyryté rýhy od vozů neobratných formanů.
Bránu ovšem neničili jen nešikovní „řidiči“. Její mohutné zdi jsou ještě dnes na mnoha místech zčervenalé, což je přímý důsledek bojů. Když zde hořelo, žlutý pískovec žárem zčervenal.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Predátorské časopisy jsou továrna na články a peníze. Tulejova publikace je nedbalost, hodnotí akademik
-
Radši bych zchudl, než abych tady měl africké a islámské migranty a bál se vyjít ven, říká Okamura
-
Nevhodné, nefér a nebezpečné, Petr Pavel odsoudil kampaň ANO i Spolu do Evropského parlamentu
-
Požár, který u Berouna hořel 50 hodin a způsobil škody za 1,8 miliardy, založil člověk, zjistili hasiči