Chci získat pro Pardubice nějakou trofej, říká trenér Jan Slowiak

16. únor 2012

Pardubičtí basketbalisté bojují na několika frontách - jejich pouť pohárovou Evropou pomalu končí, nyní se budou pardubičtí soustředit na pokračování basketbalové Mattoni NBL, která dospěla do nadstavbových skupin a také na finále domácího poháru, to začíná právě dnes. O tom všem se v rozhovoru rozpovídal trenér Jan Slowiak.

Vyhráli jste v Prostějově, utkání jste měli pod svou kontrolou v podstatě od začátku, nakonec jste dokráčeli k výhře o 15 bodů, hodně to povzbudí takový vstup do nadstavbové fáze?

„Viděl bych tam dvě věci – první je naděje, že snad budeme zase zdravější a že se vrátíme do sestavy, v jaké jsme schopní a zvyklí hrát, do vyšší rotace při utkáních, a pak tohle vítězství nám přidává hodně energie, protože víme, že teď to máme ve svých rukách, že se nemusíme na nikoho ohlížet, že když půjdeme krok po kroku, zápas od zápasu, tak jsme schopní naplnit ta očekávání, vytvořit si co nejlepší pozici před play-off.“

Vy už jste hovořil o tom, že tento zápas s Prostějovem je hodně důležitý, protože jinak by měl Prostějov tříbodový náskok, takto má jen jeden bod – jak moc je důležitá ta druhá příčka?

„Tak viděli jsme to vloni, vloni jsme nebyli horší než Prostějov, ale pak v play-off po tom, co jsme překonali Nový Jičín, tak nás to zocelilo, ale nedokázali jsme v Prostějově třikrát vyhrát, přestože jsme byli jednou hodně blízko, podruhé pět minut blízko, ale nedokázali jsme to. Prostějov u nás taky nedokázal vyhrát, ale právě to domácí prostředí rozhodlo, takže vloni to hrálo velkou roli.“

Bk Pardubice vs. BK Nymburk

Dá se odhadnout už teď jaké to bude v play-off? Očekáváte ještě proměnu týmů, jiné nasazení, jiný basketbal?

„Těžko říci co očekávat od soupeřů, to nechám na nich, já se budu soustředit na svůj tým a vím a víme to všichni, jakého výkonu jsme schopni dosáhnout, když o něco jde. V současné sezoně, když ta motivace u nás dostoupí maxima, tak to je věc, ze které čerpám optimismus ve chvílích, kdy se třeba něco nepovede, protože tu sílu týmu ukazují právě tyto zápasy a tam věřím, že jsme schopni přeřadit na maximální koncentraci a úsilí a pak to s námi naši soupeři budou mít těžké.“

Čerpáte i z těch těžkých evropských zápasů? Začínají se ty zkušenosti projevovat?

„Tak to je přesně o čem mluvím, protože to byly naše asi nejtěžší zápasy, aniž bych chtěl snižovat třeba ten poslední zápas s Prostějovem. Přesně to jsou ty zápasy, které třeba i skončí prohrou, ale všichni odcházejí domů s pocitem, že jsme si hrábli a že jsme pro to udělali maximum, takže výkony s Besiktasem, Fuenlabradou, s Novgorodem nebo Roanne jednoznačně nám ukazují cestu, čeho je ten tým schopen.“

A je to samozřejmě přenositelné i do Matttoni NBL…

„Určitě, hlavně v této fázi soutěže kde se nacházíme. My máme spíš opačný problém, aby všichni hráči se stejnou intenzitou přistupovali k zápasům, do kterých jdeme jako favoriti a v podstatě očekává se od nás jednoznačné vítězství. Ten náš výkon až tak dominantní není, jak by měl být.“

Rozehravač Tomáš Tóth (BK JIP Pardubice)

Mattoni NBL má teď krátkou přestávku, protože je tu finále Českého poháru, jak významný pro vás je?

„Tak já od té doby co jsem v Pardubicích, tak věřím, že se nám podaří získat nějakou trofej, která by se hodila a dlouho tu nebyla a k tomu v českých podmínkách potřebujete porazit Nymburk. No a kdy jindy než v jednom zápasu se to může podařit, takže já i celý tým do toho půjdeme s tím, že chceme vyhrát.“

A začínáte turnaj s USK Praha…

„Ano, začínáme s USK a už to nebude jednoduchý soupeř. Potvrdily to dosavadní výsledky, dvě těsné vítězství v poslední minutě, takže určitě k zápasu přistoupíme s velkou koncentrací.“

V čem má USK takovou sílu?

„No, to je dobrá otázka, myslím si, že ve výborné týmové chemii, v tom, že tam jsou hráči schopní brát na sebe zodpovědnost, hlavně v podobě pivota Sedmáka, kterému ta role vyloženě sedí a umí být velmi útočně nebezpečný. Kromě něj tam samozřejmě mají výborné mládí, Vojta Hruban na křídle, Šotnar odvádí neuvěřitelnou práci na rozehrávce, no a samozřejmě vysoký Votroubek, který je skvělý trojkař, to je asi hlavní osa toho týmu. A další velká výhoda je, že prakticky v každém utkání nemají co ztratit, hrají takový bezstarostný, místy až dorostenecký basketbal, ale ta energie tam je a my se musíme nejprve té energii přizpůsobit, musíme ji převýšit a pak se teprve projeví naše síla a vyhrajeme. Ale není to vůbec jednoduché s nimi hrát a spousta týmů s tím má problémy.“

USK Praha vs. BK Pardubice

Není obtížné i to nenechat se strhnout takovým tím až dorosteneckým stylem hry?

„No je tam takový trochu hurá basket a pokud to s nimi začnete hrát, tak oni většinou jsou v tom lepší, protože prostě to je jejich styl a střílejí ve 3. sekundě útoku, třeba i ne v úplně snadné pozici, ale každý tam má vůli se prosadit. Naopak když zklidní hru, tak jsou velmi dobře schopni hledat ty nejsilnější stránky. A to je dělá velmi silnými. No a samozřejmě také výborná práce trenéra Scalabroniho.“

V případě úspěchu vás čekají tři zápasy ve třech dnech, asi v tomto případě byste uvítal širší rotaci…

„V tu doufám, nezbývá mi než to zaklepat, abychom tam zase nejeli v nějaké nízké sestavě, určitě bych rád, abychom měli alespoň deset hráčů, aby to bylo vyvážené na všech postech. Nechce se mi neustále někoho posouvat na posty, na které není zvyklý. Cílem je, abychom v každém zápasu protočili deset hráčů. Pokud tento zápas zvládneme, tak narazíme na Nymburk, ale to nás nemrzí, protože pokud chceme myslet na ten cíl nejvyšší, tak je jedno, jestli se s nimi potkáme v semifinále, nebo finále, musíme to zkusit, uděláme pro to maximum. No a kdyby se to nepovedlo, tak v sobotu se hraje zápas o třetí místo, takže buď je to jedno utkání kdybychom prohráli, nebo tři, a proto potřebuji tu vyšší rotaci hráčů.“

autor: gut
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.