Emil Škoda z továrničky se třemi desítkami dělníků vybudoval mamutí podnik. Okřídlený šíp ve znaku Škodovky měl symbolizovat rychlost, pokrok a volnost
Historie Škody Plzeň se začala psát v polovině 19. století. Tehdy hrabě Arnošt Waldstein-Wartenberg otevřel v Plzni pobočku svých strojíren a sléváren.
V roce 1866 nastoupil do továrny jako vrchní inženýr sedmadvacetiletý nadějný průmyslník Emil Škoda a už tři roky nato se stal i jejím majitelem. Z továrničky se třemi desítkami dělníků brzy vybudoval mamutí podnik.
Firma produkovala mechanismy pro cukrovary, sladovny a pivovary, stroje pro doly, hutě a válcovny železa. Škoda založil na svou dobu velmi moderní ocelárnu, jejíž výrobky se staly úspěšným vývozním artiklem, a také postavil novou zbrojní halu.
Továrna se stala jedním z největších evropských výrobců zbraní. Obrovské zisky pro Škodovku znamenala první světová válka. Zbraně, které produkovala, byly velmi žádané.
Po válce získal koncern Škoda automobilku Laurin a Klement z Mladé Boleslavi, výrobní program se rozrostl o automobily a rozšiřoval se dál. Okřídlený šíp ve znaku Škodovky měl symbolizovat rychlost, pokrok a volnost. Dnes se plzeňská strojírna zaměřuje především na výrobu vlaků, tramvají a trolejbusů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
