Ernst Wiesner prosazoval puristické pojetí staveb a tvořil v duchu funkcionalismu. Stavby vynikají stylovou čistotou
Pozdější významný prvorepublikový architekt se narodil v roce 1890 v Malackách na Slovensku, od devíti let pak žil s rodinou v Brně. Na tamní technice se věnoval zejména předmětům spojeným s architekturou a výtvarným uměním.
Studia zakončil na vídeňské akademii a od roku 1919 začal v Brně působit jako samostatný architekt. Jeho prvním výrazným počinem byla zástavba bloku ulic Mozartovy a Beethovenovy v centru města. Umístil do nich budovy banky a pojišťovny, z nichž jedna se později stala sídlem rozhlasu.
Inspirován Adolfem Loosem prosazoval Wiesner puristické pojetí staveb a tvořil v duchu funkcionalismu. Názorným příkladem jeho stylové čistoty jsou vily postavené pro bohatou židovskou klientelu v Masarykově čtvrti, například Münzova vila nebo vila Stiassny.
Jednou z dominant prvorepublikového Brna se stal palác Morava s přívětivým použitím režného zdiva. A Wiesnerem navržené brněnské krematorium je dnes národní kulturní památkou.
Úspěšnou kariéru Ernsta Wiesnera přerušila druhá světová válka. Pro svůj židovský původ musel uprchnout před nacisty a usadil se ve Velké Británii, kde přednášel na univerzitách v Oxfordu a Liverpoolu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
