Expozice na zámku v Bělé pod Bezdězem odhaluje loupežnický život v Podbezdězí
Chtěli byste se podívat do oblasti, kde kdysi každou druhou jeskyni obývali loupežníci? Potom se musíte vydat do Podbezdězí a na Kokořínsko ve středních Čechách. Ovšem pozor, mnohá místu působí strašidelně i dnes. Místní loupežníci byli natolik slavní, že se jim věnuje i část stálé městské expozice na zámku v Bělé pod Bezdězem.
Zalesněná oblast Podbezdězí a Kokořínska ve středních Čechách byla už od středověku obávanou končinou plnou loupežníků. Kraj plný tajemství si oblíbil i Karel Hynek Mácha, díky němuž se místní loupežníci poprvé objevili v české romantické poezii.
V rámci expozice na zámku v Bělé pod Bezdězem je k vidění obrovská dobová mapa celé oblasti z doby pobytů Karla Hynka Máchy. Poznáte na ní, o jak hustě zalesněnou oblast se tehdy jednalo. Není proto divu, že se k tak velkému území váže celkem 60 pověstí o loupežnících. Vyskytovali se především kolem zemské cesty do Lužice a v nepřístupném terénu - především na Kokořínsku a na okraji Bělska a samozřejmě v Podbezdězí. Pro kupce, kteří touto trasou převáželi své zboží, musela cesta být velmi nebezpečná.
Mezi nejslavnější skutečné lupiče celé oblasti patřili Václav Bábinský na Mnichovohradištsku u Maníkovic, Václav Kumr z Vísky nedalo Bělé pod Bezdězem a také lupič Klempera, po kterém byla pojmenovaná jeskyně, v níž přebýval – Klemperka. Obávaný byl i loupežník Růžička.
Protože Podbezdězí bylo lupiči proslavené, představuje „loupežnická expozice“ na zámku v Bělé pod Bezdězem nejen skutečné postavy, ale přibližuje také tehdejší atmosféru. Například v zájezdním hostinci Havlova Chalupa, který skutečně existoval u hlavní cesty mezi Bělou a Dolní Krupou a stal se oblíbeným místem místních desperátů. Jeho prostředí vtipně líčí instalovaná scénka loutkového divadla.
Nesedí v ní žádní otrhaní loupežníci, ale velmi pěkně odění lupiči, kteří hrají karty o lup a oslavují. Díky paní hostinské, která dává pozor, co se děje kolem chalupy a jestli někdo nejde, můžeme odhadnout, že mnozí místní obyvatelé s loupežníky spolupracovali.
Nejen romantická literatura, ale i komiksy
Expozice se zaměřuje především na existující zločince, kteří inspirovali vznik literárních děl. Zajímavou osobností je z tohoto hlediska i nejobávanější náčelník lupičů Lips Tullian – skutečná postava z valdštejnských duchcovských panství.
S jeho příběhy jsme se mohli seznámit v nedávné minulosti díky kultovnímu dílu Káji Saudka, na kterém spolupracoval s Jaroslavem Weiglem. Původně krvavý román o Lipsu Tullianovi převedli do komiksu, který v 70. letech vycházel dva roky v časopisu Mladý Svět. V rámci expozice jsou ukázky z těchto komiksů k vidění, včetně kopie jediného zachovaného listu scénáře od Jaroslava Weigla.
Husí kůže trochu naskakuje nad vyhláškou boleslavského hejtmana, kde popisuje jednoho z největších zločinců přelomu 18. a 19. století - Jana Jiřího Grázla. Působil sice na jihu Čech a na Moravě, ale hledali ho po celém území Čech a Moravy. Z vyhlášky je možné se dozvědět, co se člověku stane, když Grázla udá a pomůže najít. A také co se stane, když ho někdo z obyvatel bude chránit. Tyto texty raději nečíst. Příliš připomínají, že loupežníci nebyli vymyšlení hrdinové krvavých románů a máchovské poezie.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Plány proti dezinformacím jdou správným směrem. Jenže Češi jsou mistři strategií, upozorňuje Šlerka
-
‚V podstatě ruský. A v rozporu s ústavou.‘ Gruzínská prezidentka vetovala zákon o zahraničním vlivu
-
V zájmu části slovenské vlády je držet obecenstvo po atentátu trochu v napětí, myslí si sociolog Želinský
-
Sledoval jsem každý zápas, přiznává Nečas po příletu na šampionát. Trenér už ví, kam útočníka zařadí