Febiofest se dotýká i tématu odpuštění a řešení zoufalých situací

22. březen 2014

Ve čtvrtek začal 21. ročník Mezinárodního filmového festivalu Febiofest. Letos představí 141 filmů ze 60 zemí. V některých z nich hraje důležitou roli i náboženství – například v kanadském dramatu Proud, v sociální tragikomedii Muž bez minulosti nebo v chorvatské komedii Knězovy děti.

Na Febiofest letos přijede 48 významných hostů, mezi nimi i charismatický srbský režisér Srdan Golubović. Ten se ve své tvorbě zatím programově věnuje ranám, které způsobila občanská válka. V programové sekci Rytmy Balkánu je mu připravena pocta a budou promítány jeho tři filmy. Jeden z nich představuje programová ředitelka Febiofestu Hana Cielová.

„Jedním z filmů, které uvedeme v rámci této pocty, je jeho novinka Kruhy, což je film, který nemá nic přímo společného s náboženstvím, ale řeší zásadní problémy, s kterými se člověk v životě může sejít. A to je: jestli čelit násilí, jakým způsobem čelit násilí, jestli odpustit, jestli se mstít, jestli se mstít třeba na synech toho násilníka, na jeho dětech, nebo ne, jak se vlastně s těmito věcmi vyrovnat.

Z filmu Kruhy režiséra Srdana Goluboviće - srbští vojáci tyranizují muslimského civilistu

Jedná se o velice silný příběh člověka, který se zastane jednoho svého muslimského známého před těmi samozvanými milicemi nebo domobranou, která v bosenském městě převezme moc, a sám je místo něho ubit k smrti.

Jeho otec pak staví na kopci kostel a při tom mu chce pomáhat syn jednoho z těch vrahů a otec je samozřejmě před obrovským dilematem. Další dilema má lékař, který byl přítel toho zabitého a po letech letoucích se mu dostane na chirurgický stůl hlavní iniciátor té vraždy. A také má dilema – má ho zachránit, nemá ho zachránit, co má udělat?

Z filmu Kruhy režiséra Srdana Goluboviće - syn vraha chce pomáhat Markovu otci se stavbou kostela

Jsou to všechno věci, které jsou v bývalé Jugoslávii velice živé, ale myslím, že jsou natolik univerzální, že osloví diváky na celém světě. A myslím si, že u nás speciálně, protože máme k tomuto regionu blízko.“

Z úplně jiného konce světa, a to z Islandu, je film Hlava plná metalu, který se osobitým způsobem věnuje fenoménu, vycházejícímu ze skutečných událostí.

„Před několika lety se na Islandu i v Norsku objevila taková věc, že mladí lidé, kteří byli považováni za satanisty nebo za metalisty, podpalovali kostely, což nikdo nechápal, protože to v těchto zemích velmi mírných a liberálních nemělo obdoby. A tento příběh je o mladé dívce, které nešťastnou náhodou zemře starší bratr metalista, kterého velice milovala a obdivovala, a ona to klade za vinu Bohu. Nesmíří se s tím, rozhádá se s Bohem, stane se sama metalistkou a dělá takové strašlivé věci.“

Z filmu Hlava plná metalu

Dívka ve svém žalu, zranění a bolesti s nikým nekomunikovala, pociťovala zoufalství a nenávist a ubližovala ostatním. Dokud ovšem do jejího života nevstoupil mladý neobvyklý kněz.

„Je to samozřejmě velice silný, strhující příběh, protože je o velmi krajní, mezní situaci, a myslím si, že třeba pro mladé diváky je to velice zajímavý příspěvek k tomu, jakým způsobem by se mohli dostat k otázkám víry i nevíry, zoufalé situace a naší reakcí na ni.“

Festival Febiofest je možné navštívit v pražském Cinestar Anděl do 28. března. V dubnu se představí v dalších čtrnácti městech.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.