Film o Gisi Fleischmannové, která se snažila zastavit holocaust
Dva miliony dolarů – přesně tolik požadovali nacisté za slib záchrany části evropských Židů. Do čela bratislavské skupiny, která pomocí úplatků usilovala o zastavení transportů do Osvětimi, se tehdy postavila žena jménem Gisi Fleischmannová. U příležitosti výročí osvobození vyhlazovacího tábora v Osvětimi a Mezinárodního dne památky obětí holocaustu uvede Česká televize nový dokumentární film Gisi, který se zaměřuje na život této pozoruhodné ženy v letech 1942-1944.
Autorkou dokumentárního filmu Gisi je izraelská režisérka slovenského původu Natasha Dudinski, která už 20 let žije v Jeruzalémě. Činnost ilegální Pracovní skupiny, v jejímž čele stála Gisi Fleischmannová, popisuje takto:
„To úsilí spočívalo v tom, že se snažili zastavit transporty, které odváželi Židy ze Slovenska. Způsob, jakým to dělali, byl, že podpláceli jak reprezentanty německé říše na Slovensku, tak i slovenské politiky. Gisina úloha spočívala hlavně v tom to obrovské množství peněz získávat a zároveň podávat do světa zprávy o tom, co se skutečně děje v Polsku.“
V roce 1942 už bylo 60 tisíc slovenských Židů deportováno, takže se jednalo o záchranu zbývajících 30 tisíc lidí.
„V září 1942 ještě odjel jeden nebo dva transporty, a potom najednou transporty na Slovensku na dva roky přestaly. Je sice pravda, že většina Židů už byla odvezena, ale i tak to byl zázrak, že dva roky byl klid a žádné transporty neodjížděly. A pracovní skupina, tedy Gisi Fleischmannová a její kolegové, si to vysvětlovali tím, že úplatky zafungovaly, protože to byly skutečně velké úplatky, velké úsilí, vyjednávali s lidmi, kteří měli na starosti tyto transporty. Takže oni tomu věřili. Dnes z pohledu historiků, když už známe daleko víc fakt, víme, že těch faktorů, které transporty zastavily, bylo několik. Transporty byly obnoveny až koncem září 1944.“
Mělo tedy úsilí pracovní skupiny vůbec nějaký efekt?
„Pomohli zastavit transporty na dva roky. To znamená, že 30 tisíc lidí dostalo dva roky života – za tu dobu se mohli ukrýt, utéct, nebo se různě jinak zachránit.“
Význam činnosti pracovní skupiny hodnotí režisérka Natasha Dudinski takto:
„Já myslím, že hodnota úsilí Gisy Fleischmannové a jejích kolegů z pracovní skupiny je v tom, že se o to pokusili, že dělali všechno pro to, aby zachránili co nejvíc lidí. Jejich úsilí nespočívalo jen v pokuse o zastavení transportů, ale i v tom, že dodávali humanitární pomoc do lágrů a tam, kde to bylo možné, že pomáhali uprchlíkům, kteří utíkali z Polska přes Slovensko do Maďarska, že získávali informace o tom, co se skutečně děje v Polsku v lágrech a šířili je ven. Myslím, že tohle všechno úsilí bylo neuvěřitelné, když si vezmeme, že v té pracovní skupině bylo jen pár lidí.“
V pracovní skupině se sešli velmi různorodí lidé.
„Byl tam ultraortodoxní rabín, reformovaný rabín, byli tam sionisté, i úplně asimilovaní Židé, lidé různého politického smýšlení. A všichni tito Židé by se před válkou možná spolu ani nebavili, protože měli tak diametrálně odlišné názory, ale oni přišli na to, že pokud chtějí něco udělat, tak spolu musí komunikovat.“
Ve filmu Gisi se záběry autentických míst prolínají s divadelní dramatizací Gisina příběhu, kterou pod názvem Rabínka uvedlo na scénu v roce 2012 Slovenské národné divadlo.
Ukázka z divadelní hry:
„Odjel další vlak: 727 mužů, 637 žen a 1667 dětí. A žádné pobouření, žádné slzy, nikdo se nezajímá! Nic! Všichni ohluchli, celý svět!“
„Gisi!“
Ve filmu uslyšíme také komentáře historiků, vyprávění členů Gisiny rodiny a citace z dochovaných Gisiných dopisů.
Ukázka z dopisu:
„Pokud se nám podaří velké dílo lidské lásky, budeme moci opravdu říct, že jsme nežili nadarmo.
Vaše Gisi“
O dopisech Natasha Dudinski říká:
„Ona opravdu věřila, že když se jí podaří získat peníze, tak zastaví holocaust a tato víra z těch dopisů sálá. A zároveň je v nich strašně moc zoufalství z toho, jak se jí to nedaří. Ona věří, že je to otázka peněz, i když je to velké riziko a i když je možné, že neuspěje. Ale sama v těch dopisech píše: ‚Jsou to jenom peníze, co riskujeme, ale co můžeme získat, je, že můžeme zachránit obrovské množství lidí. A za to to riziko stojí!‘“
Film Gisi odvysílá ČT Art 27. a 29. ledna v rámci pořadů, které připomínají 70. výročí osvobození Osvětimi.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
