Hana Slívová

Z hrané režie si do dokumentu přináším důraz na estetiku, dokument mi ale umožňuje udělat důslednou publicistickou práci, říká absolvent pražské FAMU Martin Páv.

Války, ekologické katastrofy, dopady konzumu a globalizace. To se jako červená nit vine dílem světově uznávaného malíře. Vystavuje v Galerii HYB4 v Kampusu Hybernská. 

Svůj život dělí mezi hudbu, divadlo, film a výuku na pražské FAMU. Jedním z nejkrásnějších večírků po koncertě jeho skupiny prý bylo hraní a zpívání folkových písní u ohně.

Výrazné barvy, lidské příběhy, skryté symboly, láska ke sportu, k Vysočině i filmům z 20. a 30. let minulého století – to se odráží v tvorbě ilustrátora Lukáše Tomka.

Nepovažuje se za módní návrhářku, přesto se prezentovala na světových akcích Fashion Week. Vytváří sochy, objekty, videa, šije kostýmy a masky.

Sundal si střevíc a s pokřikem svobodu, svobodu jím mlátil do stolu, vzpomíná básník, knižní grafik, fotograf a Petr Palarčík na Václava Stratila.

„Mám rád, když můžu vytvářet věci přímo na místě, v přírodě. Nejvíc jsem spokojený se sochou v Zásmukách, je ponořená v říčce, občas se tam jedu podívat,“ říká Zdenek Hůla.

S žánrem performance je spjatá pomíjivost, kterou řada umělců vyhledává. „Vyčleňují se tak z komerční scény, chtějí pracovat nezávisle na kodifikaci umění jako zboží.“ 

Měl to být Island, ale nakonec padla volba na Slovensko. Pandemie proměnila i dramaturgii letošního Měsíce autorského čtení, na níž se podílel i Miroslav Zelinský.

Mohou se účinky zeleného čaje obtisknout do zvukové stopy? Jak zachytit v hudbě pomíjivost? Proč bylo těžké studovat v Londýně?