Harcký kanárek sloužil jako indikátor kyslíku. Stal se členem hornických týmů v dolech
Kanárci opravdu dobře sloužili horníkům pro indikaci výskytu plynů nebo nedostatku kyslíku. Dokonce měli i speciální dýchací přístroj. A jak souvisí s kanárky Kanárské ostrovy?
Ve všech jazycích má slovo kanár stejný základ: anglicky canary, německy Kanarienvogel, rusky kanarejka, finsky kanarialintu. Dokonce i tak svébytný jazyk, jako je maďarština, má pro tohoto ptáčka jméno se stejným základem – kanári.
Léta se tradovalo, že tito roztomilí žlutí pěvci dali jméno Kanárským ostrovům. Ve skutečnosti je to přesně naopak – ostrovy daly jméno ptáčkům a jméno ostrova prý pochází z latinského slova canis – pes, protože kdysi ostrovy hlídali velcí psi. Původní divocí kanárští kanáři ani nebyli žlutí, ale spíš zelení.
Kanár je patrně nejdéle zdomácnělý pták pro chov v kleci. V roce 1479 Španělé dobyli Kanárské ostrovy a domů – krom jiného – dovezli i zpívající kanáry. Chov a výnosný obchod s kanárky praktikovaly kláštery. Ovšem prodávali se jen zpívající samečci, samičky se prodávat nesměly, a tak měly španělské kláštery dlouhodobý „kanárčí“ monopol.
Zhruba po sto letech se to podařilo prolomit a kanárky začali chovat i v Rakousku, Německu a dalších zemích. V 19. století v severoněmeckém pohoří Harz vyšlechtili speciální druh zpěvného kanárka, tzv. harckého.
Harcký kanárek jako indikátor kyslíku
Harcký kanárek měl ale krom zpěvu ještě jednu důležitou funkci – brali si ho s sebou horníci do dolů, protože kanárek mnohem dříve než člověk zaregistroval výskyt nebezpečných plynů a nedostatek kyslíku. Dokud poskakoval a zpíval, bylo vše v pořádku. Ve chvíli, kdy začal být apatický, horníci věděli, že je zle a důl urychleně opouštěli.
V roce 1911 vyšel ve Velké Británii dokonce zákon, že kanárek v dole být musí. Pracovali s nimi i záchranáři. Kanárky si brali s sebou při zásazích. Dokonce vyvinuli speciální dýchací přístroj pro tohoto ptáčka. Byla to speciální klícka, vybavená bombičkou s kyslíkem a ve chvíli, kdy kanárek začal signalizovat, že není dostatek kyslíku, že se tedy v dole vyskytují škodlivé plyny, otvory v klícce se přivřely a začal tam proudit kyslík.
Poslechněte si reportáž v Hobby magazínu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
