Heřmanův Městec 23.8. 2008

Kdo může, tak si v Heřmanově Městci bere na pondělí po svatém Bartoloměji volno, je to vlastně taková celoměstská dovolená. Odnepaměti se totiž v tomto půvabně starobylém městečku na úpatí Železných hor koná kolem 24. srpna třídenní Bartolomějská pouť spojená s tradičním pondělním posvícením. "Pouze jednou se pouť nekonala, a to právě přesně před 40 lety. Po okupaci spřátelenými armádami na to nebyla nálada, houpačky a lunaparky se ani nezačaly stavět," řekl mi kronikář Václav Janata, který vede městskou kroniku nepřetržitě od roku 1971. A když už jsem byl v Heřmanově Městci s rozhlasovým Posvícením, tak jsem se zeptal, jak drží bartolomějské posvícení u Janatů. "Podle tradice je k posvícenském obědu husa nebo kachna, už jsem si k ní koupil černé pivo. Pak se ještě odpoledne posedí s rodinou, příbuznými, známými a pak se jde navštívit závěr poutě v Bažantnici. Ale já už od roku 1975 z posvícení nic nemám, protože právě v té době dělám výstavy městeckých malířů. A tak trávím pouť na staré radnici mezi návštěvníky. Ti se chodí kochat obrazy našich malířů, kteří žili a pracovali v Městci. " S kronikářem Václavem Janatou jsem hovořil také o erbovní pověsti města, znak města s listem leknínu byl udělen Rudolfem II. v roce 1579, nebo o slavných rodácích. K nim patří hrabě František Antonín Špork, univerzitní profesor Josef Plavec nebo syn Karla Gutha, úředníka v kanceláři knížete Ferdinanda Kinského. V letošním olympijském roce stojí za to si připomenout, že Jiří Guth-Jarkovský se narodil právě v Heřmanově Městci v "Medově" 24. ledna 1861. Ceremoniář na Pražském hradě, překladatel, autor knih o společenské výchově byl také zakládajícím členem Mezinárodního olympijského výboru (1894-1943) a čtyřicet let prvním předsedou Českého (později Československého) olympijského výboru. "Jenom díky jeho autoritě bylo možné, že ještě za dob Rakouska-Uherska mohla nastupovat při olympiádách samostatná česká výprava pod národní vlajkou a vždy ji vedl Guth-Jarkovský. Jen v roce 1936 mu Němci zakázali zúčastnit se olympiády v Berlíně," připomenul kronikář Václav Janata. Židovské osídlení v Heřmanově Městci je doloženo už před rokem 1450, nejvyšší počet Židů je zaznamenán v roce 1849, kdy zde žilo na 840 Izraelitů. Podobně jako na mnoha jiných místech okupovaného státu zaniká v roce 1940 v Heřmanově Městci místní židovská náboženská obec a v roce 1942 židovské osídlení. Na počátku 80. let minulého století podlehla "urbanistické" demolici většina domků bývalého ghetta, podobný osud byl přichystán také pro zdejší synagogu. Zasvěcenou průvodkyní po židovských památkách v Heřmanově Městci mi byla Marie Hrstková. Postupně jsme s posvícenským mikrofonem navštívili židovskou školu, synagogu a židovský hřbitov. V pořadí třetí heřmanoměstecká barokní synagoga byla postavena v roce 1760, později v roce 1870 byla přestavěna podle plánů známého stavitele Františka Schmoranze. Po druhé světové válce bylo zařízení synagogy s výjimkou dřevěného aron ha-kodeš zlikvidováno a uvažovalo se o demolici celé budovy. V roce 1986 koupilo synagogu město a po roce 1989 vytvořená společnost ochránců židovské kultury začala usilovat o záchranu židovských památek v Heřmanově Městci. Slavnostní otevření rekonstruované synagogy a přilehlé bývalé židovské školy se odehrálo v roce 2001. V bývalé židovské škole je v současné době umístěna Gallery Cyrany. Shromažďuje významnou sbírku východočeských malířů a sochařů, kterou darovali manželé Ema a Josef Horákovi městu Heřmanův Městec "Chtěla bych připomenout zásluhu neúnavného Ladislava Mareše, posledního zástupce zdejší židovské komunity, na záchraně těchto židovských památek. A to že tady provázím, tak to je také díky panu Marešovi. Když jsem se s ním potkala, tak jsem se hned zachytila drápkem a už mě to nepustilo. A když vidím, že má někdo zájem, tak hned popadnu klíče a letím," směje se Marie Hrstková. Židovský hřbitov byl na okraji heřmanoměsteckého ghetta založen pravděpodobně v polovině 15. století, a je tak nejstarší v Pardubickém kraji. Do dnešních dnů se zachovalo 1077 náhrobků, nejstarší čitelný nápis je z roku 1647. "Symboly na náhrobcích, znázorňující jména zemřelých, jsou mimo Prahu velmi vzácné. Třeba tady jsme se zastavili u švadleny, která tam má nůžky a centimetr. A pod tím je skutečně nápis - Zde leží Kateřina, která šila oděvy," vysvětlovala mně Marie Hrstková. "Máme tady dokonce pohřbeného mohela. To byl pán, který měl lékařské znalosti a když se narodil chlapeček, tak mu osmý den s velkou slávou udělal v synagoze obřízku. A na náhrobku má nožík, kleštičky a lahvičku asi s nějakou desinfekcí." Poslední posvícenské zastavení v Heřmanově Městci bylo na radnici u starosty Aleše Jiroutka. A napovídali jsme toho hned na několik článků. "Nejenom my místní jsme pyšní na zámecký park s arboretem, dokonce odborníci jako je dr. Větvička tvrdí, že je to třetí nejkrásnější park v České republice. Chtěl bych také upozornit na naučnou geologickou stezku Heřmanův Městec - město u dvou moří. Jedno ze zastavení je také na vrchu Palác, kde byli v minulosti nalezeni trilobiti," namátkou jmenuje Aleš Jiroutek. V rubrice Co se nám povedlo starosta připomenul úspěšné žádosti o dotace z evropských peněz nebo teď v září otevíranou novou školní jídelnu. Heřmanoměstecká škola je s osmi sty žáky největší základní školou v chrudimském okrese. Hovořili jsme o zajímavých cyklostezkách po okolí a také o sportu. Nejen proto, že v Heřmanův Městec sportem žije nebo že starosta Jiroutek předsedou letos šedesátiletého basketbalového oddílu, ale že v tomto roce slaví kulaté sté výročí fotbalový oddíl FK Jiskra Heřmanův Městec. Ostatně Heřmanův Městec je prvním místem v Čechách, kde se už v roce 1875 začala hrát kopaná s míčem, který přivezl hrabě Kinský z Anglie. "A protože naše pondělní posvícení už možná nestihnete, tak bych vás rád pozval na pátek a sobotu 19. a 20. září, kdy se v autokempinku Konopáč koná tradiční prodejní výstava Babí léto na Železných horách," rozloučil se s pozváním starosta Aleš Jiroutek. Na slyšenou u posvícenského Heřmanova Městce se těší Vlastík Novák. Sobota 23.8. po 12 hodině.