Jak vidí Češi blízkovýchodní konflikt, proč dnes hrát Brundibára a čemu čelí autoři v USA a Británii

Češi zůstávají proizraelští

Válka v Gaze se vede už osmý měsíc, a to i za velké pozornosti české veřejnosti. Její postoje se v poslední době proměnily, právě i pod vlivem zpravodajství z Izraele a z Gazy. Jak a jak moc? Na to odpovídá právě publikovaný výzkum, který provedlo Herzlovo centrum izraelských studií při Fakultě sociálních věd Karlovy univerzity. O jeho zjištěních jsme hovořili s ředitelkou centra Irenou Kalhousovou.

„Nejdůležitější zjištění je to, že Češi zůstávají proizraelští ve svých pozicích. Není to nějak výrazné, ale ta čísla jsou poměrně jasná. Také je zajímavé, že přestože je Blízký východ dlouhodobě sledovaný i v českých médiích, tak více než 50 procent Čechů se o události na Blízkém východě nezajímá,“ vysvětluje Kalhousová.

Češi by podle Kalhousové nejraději viděli dvoustátní řešení. „Zhruba 40 procent Čechů si myslí, že by to bylo nejlepší řešení,“ dodává Kalhousová.

Které straně konfliktu přičítají Češi větší vinu? A existuje podobnost mezi tím, jak se na tamní konflikt dívají běžní občané a zdejší politické elity?

Poslechněte si celý rozhovor s ředitelkou Herzlova centra izraelských studií Irenou Kalhousovou.

Brundibár v Dětské opeře Praha

Nejznámější českou operou pro děti je beze sporu Brundibár. A to přesto, že ji proslavily tragické okolnosti jejího provedení v terezínském ghettu. Vznikla ještě před druhou světovou válkou a je o chudých dětech, které se na ulici snaží získat peníze na mléko pro nemocnou maminku – a dostanou se do konfliktu s místním flašinetářem Brundibárem. Redaktorka Kateřina Havránková natáčela na oslavě 25 let Dětské opery Praha, která ke svému výročí Brundibára znovu uvedla.

„Brundibárem jsme i zahajovali naší činnost Dětské opery,“ vzpomíná její ředitelka Jiřina Marková Krystlíková a pokračuje: „Setkala jsem se s několika dámami, které dnes už nežijí a které byly opravdu v Terezíně. Celé mě to tak dojalo a dostalo, že jsem řekla, že dokud budu v čele tohoto dětského souboru, což jsem samozřejmě netušila, že to bude 25 let, tak že budeme hrát Brundibára. Proto, aby se nikdy nezapomnělo, že někdo byl schopen děti, dospělé, posílat do plynu.“

Jaký byl vlastně příběh vzniku Brundibára? A jak se dostal do Terezína? Poslechněte si celý rozhovor s Jiřinou Markovou Krystlíkovou.

Britské a americké židovské spisovatele ohrožuje antisemitismus

Válka v Gaze má pozoruhodné dopady na literární provoz v anglosaském světě. Zejména začínající autoři, kteří jsou označováni za „sionisty“, čelí ústrkům ze strany části publika a některých aktivistů. Ti tvrdí, že tak bojují proti etnonacionalismu a genocidě. O tomto novém fenoménu rerefuje Gita Zbavitelová.

„Sílící antisemitismus v Británii a Spojených státech začal představovat existenční hrozbu pro židovské spisovatele. Literární svět je většinou propalestinský a mnozí židovští autoři čelí rušení smluv a negativnímu hodnocení svých knih na serverech Amazon nebo Goodreads, které je poškozuje. Stačí k tomu židovská literární postava v jejich knize, zmínka o Izraeli, vyjádření podpory židovskému státu nebo jen židovský původ,“ říká Zbavitelová.

Protiizraelské nálady mohou mít dlouhodobé ničivé účinky na židovskou literaturu. „Literární agenti přiznávají, že je stále těžší prodat knihu na téma Izraele, a dokonce i judaismu. Někteří propalestinští spisovatelé bojkotují organizace, které se proti izraelské válce v Gaze nevyjadřují dost protiizraelsky,“ dodává Zbavitelová.

A jak se k situaci staví americký PEN klub?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.