Jediná kožešinová farma v Pardubickém kraji končí. Znárodnili nás, říká majitel
Jediná kožešinová farma v Pardubickém kraji ve Vítějevsi na Svitavsku svou činnost končí. Musí se podřídit zákazu chovu zvířat pro kožešiny, který schválili poslanci v roce 2017 z etických důvodů a kvůli tomu, že intenzivní chov neodpovídá přirozeným potřebám divokých zvířat.
Potvrdil to ředitel Krajské veterinární správy v Pardubicích Josef Boháč. Majitelé farmy si stěžují, že kompenzace, kterou jim slíbil stát, bude velmi nízká. „Už nám poslali oficiální oznámení, že ukončují činnost k 31. lednu, přesně podle zákona,“ uvedl Boháč.
Načisto nás znárodnili, dopadli jsme jak žebráci.
František Ducháček
Kožešinovou farmu ve Vítějevsi provozují několik desítek let manželé František a Marie Ducháčkovi. Před časem ji předali dceři, protože jsou oba už v důchodu. Bývalí majitelé s dopady zákona nejsou spokojeni. „Načisto nás znárodnili, dopadli jsme jak žebráci. Budovali jsme to 30 let a teď jsme úplně bez prostředků,“ řekl ČTK František Ducháček.
Podle něj bude státní kompenzace činit zhruba 180 000 korun, i když měla dosáhnout až ročního čistého zisku vypočítaného z průměru posledních pěti let. Ducháček tvrdí, že ochránci zvířat chov trvale narušovali a snažili se zvířata osvobodit.
Hodnotu farmy odhaduje Ducháček na 15 milionů korun, náklady na její likvidaci téměř na milion korun. Před dvěma lety pro ČTK vyčíslil hodnotu majetku na čtyři miliony korun. Do zařízení ještě před tím v roce 2014 značně investovali, museli zvětšit klece a upravit podmínky kvůli požadavkům Evropské unie, řekl.
Přes 3000 kožešinových zvířat
Chov ve Vítějevsi byl v minulosti terčem kritiky ochránců zvířat. Sdružení Svoboda zvířat v roce 2004 upozornilo na farmu protestní akcí. Účastníci nejprve obléhali farmu a pak i dům Ducháčkových. Demonstrace vyvrcholila prudkou výměnou názorů mezi oběma stranami, obešla se však bez násilností. V roce 2005 z ní někdo vypustil do volné přírody přes 1000 lišek a norků, majitelé odhadli škodu na 750 000 korun. Veterináři k chovu ve Vítějevsi připomínky neměli, porušení podmínek chovu nezjistili.
Kožešinová farma chovala asi 3000 norků a 500 až 600 lišek, což ji řadilo k největším v zemi. „Už je všechno prázdné, zvířata jsme museli všechna zkožkovat,“ uvedl Ducháček.
Podle něj v roce 2014 museli chovatelé kvůli požadavkům Evropské unie za několik milionů korun zvětšit klece a upravit chov. Dotace na farmu nikdy neměli.
Související
-
Organizace radikálních ochránců zvířat vypustila do volné přírody norky a lišky
Zhruba sto lišek a pět set kusů norků z celkového počtu jeden tisíc osm set kusů kožešinových zvířat, vypuštěných před několika dny ve Vítějevsi na Svitavsku, zůstá...
-
Umělé kožešiny mohou zatěžovat životní prostředí více než ty pravé
Odborníci upozorňují na to, že umělé kožešiny a kůže se často vyrábějí z akrylu, u kterého trvá stovky let, než se rozloží. Varianty na bázi ropy nejsou rozložitelné vůbec.
-
Tuleni se v Norsku stále loví kvůli kožešině
Kdysi žili v hojných počtech i na pobřeží Středozemního moře. Dnes už jsou na jihu Evropy opravdovou zvláštností. Tuleni – tvorové s psí hlavou a lidskýma očima, ja...
Nejnovější zprávy
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Expert: Evropa kupuje z Ruska víc jaderného paliva než před válkou. Je těžké vyhnout se Rosatomu
-
Fakulta potřebuje personální změny. Za rok, co jsem odvolal Ševčíka, se nic nezměnilo, říká rektor VŠE
-
Zemětřesení trvalo dvě minuty. Myanmar už požádal o mezinárodní pomoc, říká český diplomat
-
Čeští hasiči čekají, zda vyrazí do Myanmaru. ‚Každou hodinu klesá pravděpodobnost záchrany,‘ varují