Josef Dobrovský. Vědec, který nevěřil ve vzkříšení češtiny a spustil české národní obrození
Dnes si připomínáme výročí úmrtí jednoho z největších představitelů osvícenství v českých zemích, teologa, historika, ale především filologa Josefa Dobrovského, zakladatele bohemistiky a slavistiky. Vyrostl v německém jazykovém prostředí, česky se naučil z nezbytnosti až v devíti letech. Své práce psal latinsky a německy, a to včetně stěžejního bohemistického díla – Gramatiky české. Sám v možnost povznesení českého jazyka na úroveň využitelnou pro vědecké publikování nevěřil.
Přesto svým dílem podnítil o češtinu zájem, ukotvil ji a stabilizoval. Od mládí projevoval mimořádný intelekt, brilantní kritický úsudek a vzácnou vědeckou poctivost. Zcela nesentimentálně vyvrátil čtyři sta let udržovanou legendu, že rukopis pietně uchovávaný ve svatovítském pokladu je autografem samotného sv. Marka. A Rukopis zelenohorský veřejně označil za padělek, sotva vyšel.
Celoživotně byl spjat s rodem Nosticů, u nichž působil jako domácí učitel. Blízké vztahy měl i s Černíny, na jejichž panství v Chudenicích často pobýval. Zemřel v Brně, kde je i pochován.
Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas.
Související
-
654. schůzka: Josef Dobrovský, syn vojína Jakuba Daubravského
Josef Dobrovský, syn vojína Jakuba Daubravského, narozen 17. srpna roku 1753 v Ďarmotech, po uhersku v Balassagyarmatu.
-
664. schůzka: I chyba může být užitečná, dokud jsme mladí. Ale nenesme ji s sebou do stáří
Kde jinde začít návštěvu u významné osobnosti našich dějin, než u kolébky... Za rodištěm Pavla Josefa Šafaříka, bychom se museli vypravit do Kobeliarova.
-
Příběhy slavných: Josef Dobrovský
První světový Čech nové doby. Kněz, jezuita a zároveň racionální učenec. Zakladatel studia slovanských jazyků.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
