Kameničky 16.11. 2008

16. listopad 2008

Když se řekne Kameničky, tak se asi každému vybaví Antonín Slavíček, malíř, krajinář, který na mnoha obrazech spodobnil krásu Vysočiny. Mezi nejznámější obrazy patří U nás v Kameničkách nebo Volákův kopec. Měl by se ale čtenáři vybavit i Karel Václav Rais, jehož román " Západ " byl inspirován právě touto obcí. Na bývalém hřbitově u kostela jsem našel hrob hlavní postavy tohoto románu - faráře P. Parduse - Kalouse. Vedle něj leží Páter. Jindřich Pešek, biskup a misionář Jižní Ameriky a také profesor univerzity v Barceloně. Malíři Josef Dvořák, žák Antonína Slavíčka, Jaroslav Sodomka nebo Karel Wagner. Zajímavý je i hrob paní Kristiny Polanské, hospodské zvané "babička Polanských" v jejíž hospůdce "V malé chýši" se scházela malířská družina v čele s Antonínem Slavíčkem a také pan František Vosmík, kostelník Vejpálka, postava z Raisova Západu, nebo kpt. Džuro Malienčevič, jugoslávský partyzán. V dubnu roku 1903 se sešel Antonín Slavíček s Karlem Václavem Raisem a požádal ho, aby mu našel v Kameničkách ubytování. "Slavíčkovi, jakožto velkému čtenáři, byl inspirací Raisův román Západ. Krajina a osudy lidí, popisované v díle, Slavíčka zaujala a chtěl je poznat. Rais mu zprostředkoval ubytování ještě na podzim téhož roku. Našel mu domek, výměnkářské stavení na Volákově gruntu. Slavíček zde bydlel tři roky se svou rodinou. Domek chtěl později koupit, ale neúspěšné prodeje jeho pláten mu způsobovaly existenční problémy", říká místostarosta Petr Culek, který poctivě hledá střípky z historie Kameniček. "Za účasti rodiny, přátel a známých osobností byla na domku odhalena dne 18. června 1961 pamětní deska, kterou navrhl a zhotovil Josef Přibyl z Hlinska. Po roce 1907 do Kameniček Slavíček často zajížděl a jak s chutí říkal, zamalovat si sněhy a větry, ubytovával se na faře u P. Selichara - nástupce P. J. Parduse. V Kameničkách Slavíček vytvořil na 70 obrazů, které jsou jeho vrcholným dílem. Severovýchodní pohled od domku kde pobýval se stal námětem pro Slavíčkovo nejznámější dílo, obraz U nás v Kameničkách" doplňuje místostarosta Culek. V malířské tradici pokračovali místní rodáci Josef Dvořák - žák Antonína Slavíčka a Jaroslav Sodomka. Dnes v kameničkách žije a maluje akademická malířka Anna Dvořáková, dcera Josefa Dvořáka, se kterou jsem si povídal o starých časech. Areál kostela Nejsvětější Trojice v Kameničkách - První zprávy v obecní kronice o dřevěném kostelíku s kamenným presbytářem se datují kolem roku 1250. Roku 1763 byl dřevěný kostelík zbořen a v letech 1764 - 66 nákladem Filipa hraběte Kinského postaven nový, zděný. "Samostatná fara byla v Kameničkách zřízena až v roce 1855 a prvním farářem byl jmenován P. Josef Pardus, dosavadní lokalista, působící v Kameničkách od dubna roku 1851 až do své smrti, dne 26.7. 1892.Spisovateli Karlu Václavu Raisovi posloužil tento vlastenecký, vzdělaný a obětavý kněz jako hlavní postava pro jeho román Západ. V Raisově románu je označován jako jemnostpán farář Kalous. Za Pardusova působení došlo také k přestavbě fary do nynější podoby. V prosinci 1892 byl do Kameniček ustanoven za faráře Jan Selichar z Hlinska, velký milovník umění a výborný řezbář", vysvětluje mi farář Jan Srnský. V budově fary je umístěna Galerie Antonína Slavíčka, farní a obecní knihovna. "Do kostela chodí místní farníci hlavně o nedělích, kdy se zde konají dvě bohoslužby. Ani ve všední den nezeje ovšem kostel prázdnotou, zvláště když při mších znějí kostelem varhany, však máme své dvě varhanice, které se střídají", doplňuje pan farář. O Kameničkách napsal Antonín Slavíček "Jsou zde příšerné nálady. Tak úžasně tmavé, celý kraj stmí a jakási oblaka starozákonní také černá, visí takřka nad samým člověkem, ženou se přes Vás a Vaši hlavu. Mihnou se Vám báby, v pestrých barevných šatech, utíká to domů, protože v mracích a obloze vydá se soudný den. Pak je větřice s přívalem. Najednou šedivá mlžina dešťová se přes Vás přenese, to je možno vidět, ale není možno to vypsat," píše Antonín Slavíček r. 1903 Dr. L. Janíkovi. Neděle 16.11. po 12. hodině.

0:00
/
0:00
autor: FIN
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.