Klofáčův Dobříkov 5.1.2008

Pověra o osudovosti letopočtu s osmičkou na konci je poměrně nedávného data, vznikla až po srpnové okupaci v roce 1968. Snad proto se většinou připomínají jen osmičky dvacátého století a zapomíná se třeba na rok 1618 a začátek třicetileté války, po které se počet obyvatel v českých zemích snížil o více než třetinu a zanikly stovky vesnic i měst. Přesto se osudovým osmičkám v návaznosti na východní Čechy budeme v Českém rozhlase Pardubice věnovat po celý rok, chci je ale také připomenout v pořadu Posvícení. Hned první sobotu v novém osmičkovém roce se vydáme po stopách jednoho z nejvýznamnějších mužů spojených s 28. říjnem 1918. V Dobříkově nedaleko Chocně si v areálu tvrziště "Na Valech" prohlédneme Památník Václava Jaroslava Klofáče v doprovodu jeho vnučky Mileny Kolářové. Tvrziště je kulturní památkou, která zahrnuje myslivnu, Klofáčovu vilu, valy, příkop, sklepení a altán. Památník je umístěn v myslivně čp. 68, na jeho otevření 20.září 1997 se podílel Klub Milady Horákové, obec Dobříkov a Milena Kolářová. Václav Klofáč začínal jako redaktor Národních listů, byl například korespondentem v prusko-japonské válce. Pak jako zakladatel a předseda České strany národně sociální zasedal za tuto stranu v Říšské radě ve Vídni. Hned na začátku první světové války byl také v Dobříkově zatčen a uvězněn. Václav Klofáč patřil mezi muže 28. října 1918 a jeho podíl na vzniku Československa byl nepominutelný. Stal se naším prvním ministrem národní obrany, pak až do roku 1938 zastával funkci místopředsedy Senátu. V Dobříkově často s celou rodinou pobýval a "svou" obec se také snažil zvelebit. Mimo jiné nechal na vlastní náklady přivézt z Podkarpatské Rusi unikátní dřevěný kostelík. Tam také měl v roce 1942 pohřeb. Díky iniciativám senátora Klofáče byla v Dobříkově rovněž postavena silnice, vodovod, Obecní dům, zřízena železniční zastávka, vztyčena řada památníků (socha na Památníku padlým má podobu padlého syna Václava Klofáče Jaroslava), dvakrát poctil obec svou návštěvou prezident Tomáš Garrique Masaryk... Kostelík je dodnes výraznou dominantou obce a je zapsán do seznamu kulturních památek. Lidová dřevěná stavba s věží a střechou krytou šindelem byla postavena v roce 1669 ve Velké Kopani na Podkarpatské Rusi. Roku 1857 byl kostel přenesen do Cholmovce u Sevljuše. Většina pravoslavných ikon pochází z Cholmovce a z pravoslavného kostela v Šašváru - Trsteníku. Do Dobříkova byl kostelík převezen v roce 1930, značně poškozený a s neúplnou věží. Po jeho obnově a opětovném postavení byl v roce 1931 předán Církvi československé. Kostel je postaven z ručně tesaných dubových fošen v byzantsko-gotickém slohu. Uvnitř se nalézají řezané loggie s lidovými ornamenty. Vedle vchodu v předsíni jsou vyryta azbukou jména čtyřiceti kněží, kteří v kostele sloužili. První část kostela je tzv. babín, kde stávaly při pravoslavné mši ženy. Hlavní loď byla určena jen mužům. Součástí mobiliáře je rokokový ikonostas a velké množství pravoslavných ikon. Jak mě při prohlídce upozornila kastelánka Zdeňka Schejbalová, tak velký vlastenec Václav Klofáč do kostelíku osobně přivezl prsť z hrobu J.A.Komenského v Naardenu, třísku z Kostnice, kde zemřel Mistr Jan Hus, a kámen z rodiště Jana Žižky z Trocnova. Na slyšenou z Klofáčova Dobříkova se těší Vlastík Novák. Sobota 5.1.2008 po 12 hodině.