Korouhev 8.3.2009

Počátky Korouhve spadají do dávné minulosti. Jako u mnoha našich obcí nelze jasně říci, kdy byla založena. První světélko do dávných temnot vpouští listina z roku 1167. Ta se totiž zmiňuje o pohraničním veliteli - krajištníkovi, který zde lovil zvěř. V této době zde již existovalo jakési centrum, tvořené kostelem, farou, rychtou a školou. Vždyť jenom stavba kostela je datována do roku 1050. Obec Korouhev byla stavěna na základě německého typu hromadných vesnic, což znamená, že chybí náves. A název? Podle některých je odvozen od velkého množství koroptví, jiní říkají, že podle korouhve, kterou zde kdysi ztratil jakýsi korouhevník. Důležitým mezníkem v dějinách obce byl roku 1555. Tehdy přešla obec do majetku panství Bystré. Jeden z pozdější majitelů, hrabě Max Valentin z Martinic, dal v Lačnově u řeky Svratky vybudovat hamry, ve kterých se tavila železná ruda a z ní se vyráběly železné výrobky. Okolní lesy se kácely na milíře a hrabě tyto paseky věnoval několika rodinám, které si zde vystavěly své domy. Tak vznikla osada, kterou hrabě pojmenoval po své manželce - Kateřinky. Druhá osada dostala jméno po hraběti - Maxičky. V roce 1677 byly železárny v Lačnově zrušeny, neboť výroba železných výrobků se nevyplácela. Dominantou obce je gotický kostel svatého Petra a Pavla, jehož vznik je datován do roku 1050 a je tak jedním z nejstarších chrámů v regionu. Po zrušení kláštera minoritů v Pardubicích v době vlády Josefa II. byl do téměř prázdného korouhevského chrámu převezen hlavní oltář, oltář postranní s obrazem sv. Františka, ostatky sv. Benedikta a barokní kazatelna z 18. století. Jednou z nejcennějších památek v kostele je tzv. sanktuarium - výklenek ve zdi za hlavním oltářem. Pod barokní kazatelnou stojí dnes křtitelnice z roku 1847. Novogoticky byl kostel přestavěn na počátku dvacátého století, a sice z daru profesora Františka Michla, posledního lékaře Jana Nerudy. Nedaleko kostela stojí hranolová zvonice se zděnou podstavou a dřevěným zvonovým patrem. Na její okapní římse se zachovaly nápisy ze 17. století. Ve zvonici visí malý umíráček Johann a starší velký zvon z roku 1532. V rohu hřbitova, který obklopuje kostel, stojí kostnice s oltářem z lebek a kostí. Ten pravděpodobně vystavěl kuchař prvního lokalisty v Korouhvi Jana Haveleho. V Korouhvi provozují činnost dva obchody a dva hostince. Nechybí zde základní škola, kterou navštěvují děti od první do čtvrté třídy, mateřská školka a školní družina. Spolkový život rozvíjejí dobrovolní hasiči, sokolové, myslivci, klub žen a důchodců, Červený kříž, sportovci hrají stolní tenis a florbal. Při kostele funguje chrámový sbor a skupina mladých hudebníků. Obec také umožnila "rozjezd" mladým rodinám, neboť vybudovaly v budově fary několik "startovacích" bytů. Podle místních žijí v Korouhvi aktivní lidé, kteří se umí nejen skvěle bavit, ale taky se nebojí různé akce vymýšlet a připravit - ať už jsou to plesy či zábavy pro dospělé nebo všelijaké další akce pro své ratolesti i širokou veřejnost, např. Dětský karneval, Kuličky, Drakiádu, Dětský den či Sportovní odpoledne. V tomto směru jsou asi nejvíce aktivní mladé rodiny a zejména maminky "na mateřské".
Neděle 8.3. po 12. hodině.