Kozlov 19.9.2010

19. září 2010

Nedělní rozhlasové Posvícení bude mimořádně patřit „krajánkovi z Českotřebovska“ Vítě Balcarové. Nedaleko České Třebové se nachází malá vesnička jménem Kozlov. Z České Třebové se můžete do vesničky můžete dostat serpentinami, které lemuje alej Maxe Švabinského. Vesnička leží v malém údolí nad kterým se tyčí Kozlovský kopec. Na Kozlovském kopci, který má nadmořskou výšku 601 metrů a je jedním z nejvyšších vrcholů v okolí, se nachází Chata Maxe Švabinského, ve které je provozována restaurace s ubytováním. Nedaleko této chaty se do výšky tyčí nedávno nově postavená rozhledna. A právě zté vás v neděli pozdraví Víta Balcarová.

Vesnička Kozlov - patřící k České Třebové je velice malebná. Je tam kaplička, chaloupka ve které trávil 24 let Max Švabinský, statek Karla Vejrycha – Maxova švagra. Ten například pomohl Kozlovu k silnici, zvané serpentiny s krásnou březovou alejí. My se ale teď podíváme do malé Sitařovi hospůdky, ve které je útulno, ale také je tu neobvyklá, malovaná opona.A s pamětníkem panem Špičákem se tam vydala i Víta Balcarová.

Nedělní rozhlasové Posvícení patří „krajánkovi z Českotřebovska" Vítě Balcarové. Nedaleko České Třebové se nachází malá vesnička jménem Kozlov. Z České Třebové se můžete do vesničky můžete dostat serpentinami, které lemuje alej Maxe Švabinského. A tak vzhůru do Kozlova.

Možná, že se Vám zdá, že v každé vesničce se mluví hasičích, ale jaké byly dříve spolky? Hasiči v Kozlově mají také svou historii a také krásnou funkční historickou stříkačku. S kamarádem Zdeňkem si o místních hasičích popovídala Víta Balcarová.

autor: BAL
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová