Králičí hop se vyvinul z koňského parkuru. I ušáci zvládají skákat přes překážky
V Bohdalově na Vysočině funguje kroužek králičího hopu. Členové jsou vesměs děti a mladí lidé a s úspěchem se účastní celorepublikových soutěží. Králičí hop pochází ze Švédska a v České republice už má poměrně širokou základnu.
„Králičí hop má dané disciplíny. Rovinky, parkury, skok vysoký a skok daleký,“ říká vedoucí kroužku králičího hopu v Bohdalově Radka Jánská. Děti se svými zvířaty trénují na trávníku vedle místního kulturního domu. Závodní dráhu sestavují z překážek, u kterých je možné zvyšovat laťky. „Na lehkou rovinku je osm překážek, pak se počet navyšuje,“ dodává chovatelka.
Ke králičímu hopu se hodí menší plemena králíků. „jsou oblíbená zakrslá plemena, střední, a ještě beránci,“ vyjmenovává Radka Jánská s tím, že existují i vyloženě sportovní plemena s rodokmenem, které si chovatelé pořizují v chovných stanicích. V žádném případě se pro sport nehodí králíci chovaní na maso. „Mají jinačí stavbu končetin, jsou těžcí, velcí,“ dodává.
Děti králíky cvičí už od dvou měsíců jejich věku. „Dáme králíka před překážku, směrujeme ho. Jakmile to pochopí, tak mu můžeme dát odměnu,“ říká chovatelka. Králík má na sobě postroj a chovatel ho celou trasu vede na vodítku. Body se strhávají nejen za shozenou laťku, ale třeba i za zastavení, odmítnutí. „Musí je to bavit. Nenutíme ho, v žádném případě.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
