Kunětickou horu na Pardubicku poškodila těžba kamene i válečné boje

Do širšího povědomí se Kunětická hora dostala za husitských válek. K největší přestavbě hradu ale došlo v době, kdy se stala majetkem Pernštejnů. Hrad byl přestavěn v pozdně gotickém slohu, který se projevil ve sklípkových klenbách rytířského sálu v přízemí, v nově zřízené kapli svaté Kateřiny a v prostorách jižního křídla a věže.

O významu hradu za Pernštejnů vypovídá návštěva krále Vladislava Jagellonského, který pasoval roku 1497 Vojtěcha a Jana na rytíře. Jenomže Pernštejnové se později zadlužili a roku 1560 museli hrad prodat královské komoře.

Strategickou úlohu měla pak Kunětická hora za třicetileté války. Roku 1645 dobylo hrad švédské vojsko. Vypleněný a vypálený objekt potom rychle chátral. Proces navíc urychlila i dlouhodobá těžba kamene trvající až do počátku 20. století. Na svědomí měla likvidaci západní a jihozápadní části hradu, které se zřítily do lomu.

Jaro jižní straně pod hradem|foto: Miloš Jiroušek

Roku 1917 si Kunětickou horu pronajal a roku 1919 pak i zakoupil pardubický muzejní spolek, který se snažil hrad zachránit. Jenže v roce 1953 přešel objekt do majetku státu a s hradem to šlo rychle z kopce. V 70. letech musel být pak zcela uzavřen.

Návštěvníkům se znovu otevřel až v roce 1993. Opravy v hradním areálu probíhají průběžně dodnes. Zatím si můžete v opravených interiérech prohlédnout různé stálé i sezónní expozice a výstavy. Svou venkovní scénu tady má i pardubické Východočeské divadlo. Na nádvoří hradu se odehrávají také koncerty a historické akce.