Lety u Písku. Opomíjená historie romského holokaustu
Lety si vybojovali hlavně samotní Romové
Třetí díl ze série o Letech nastíní hlavní postavy v boji o odkup vepřína a o stavbu důstojného památníku. Obsahuje archivní úryvek s Paulem Polanským o nalezení tématu, názory jeho spolupracovníka Marcuse Papeho a povídání o nejvýznamnějším českém aktivistovi, Čeňku Růžičkovi.
Poprvé upozornil na příběh letského tábora v 70. letech historik a akademik Ctibor Nečas. Téma ale zůstalo spíše jen v univerzitních kruzích. Do všeobecného povědomí společnosti ho v 90. letech dostal až americký spisovatel a genealog Paul Polansky. Uslyšíme ho z archivního záběru z roku 2014 nahraného pro pořad On Air.
Čtěte také
„Od roku 1971 jsem každý rok zkoumal v třeboňských archivech svůj rodokmen. Moji příbuzní pocházeli z jižních Čech. Strávil jsem dvacet let zkoumáním vlastního rodokmenu, a pak jsem začal dělat genealogii jako byznys pro Čechoameričany. Skrz rodokmen jednoho českého Žida jsem se dozvěděl o malé vesnici nedaleko Písku. Začal jsem v Letech dělat výzkum a zjistil jsem, že během druhé světové války tam byl cikánský tábor. Také jsem přišel na to, že třeboňský archiv má o tomto táboře čtyřicet tisíc dokumentů. Pohltilo mě to, skoro jsem kvůli tomu nechal vlastní práce.“
Polanským napsané články vydané v americkém tisku rychle přitáhly k tématu mezinárodní pozornost. Později se ovšem ukázalo, že část jeho tvrzení nebyla založená na pravdě.
„Nasadil veškeré své poměrně omezené prostředky a schopnosti, a jeho práce z těchto důvodů není a nikdy nemohla být dokonalá. Přesto byl jediný, kdo se do toho spolu se svým týmem naplno pustil. Bez něho byli bychom stále na začátku,“ říká jeden z jeho spolupracovníků, německý novinář, Marcus Pape. Stavba památníku má podle něj nyní, tolik let poté, hlavně symbolický význam.
„Pro Romy to znamená uznání, respekt a čest. Uznání utrpení česko-romských obětí nacismu, respekt před jejich osudem a sbližování Romů a Čechů ve smyslu, že sdíleli stejný osud. A čest ve smyslu, že jim společnost vrátila alespoň částečně tu čest, kterou jim osmdesát let upírala.“
Má také za to, že boj o památník může působit jako inspirace pro současné členy romské komunity. A to hlavně díky roli jednoho konkrétního romského aktivisty.
„Svět, ale i česká společnost, holokaust českých Romů z rasistických pohnutek nejprve ignoroval, pak systematicky zamlčel, pak zneuctil a následně banalizoval. A tuto zeď pan Čeněk Růžička, během jeho desítky let trvajícího úsilí pro spravedlnost, prolomil. Celoevropsky je projekt Lety u Písku jeden z mála, kde Romové převzali vedení a dotáhli věc do zdárného konce.“
Zmíněný Čeněk Růžička, spoluzakladatel Výboru pro odškodnění romského holocaustu, je v boji o památník považován za jednu z nejvýraznějších osobností. Téma pro něj bylo osobní, táborem prošli jeho rodiče, vzpomíná na svého strýce Jana Kokyová:
„On se aktivismu nikdy předtím nevěnoval. Byl to podnikatel - kameník. Vypracoval se od člověka z ulice, kde stál s dokumenty před úřady, strkal je tehdejším poslancům a politikům do ruky, a vyžadoval pozornost.“
Získanou pozornost pak využil například k tvorbě edukačních programů o romských dějinách na českých školách. On, ale i Muzeum romské kultury, organizace Konexe a další seskupení i jednotlivci pak po desetiletích konečně dovedli vybojovat v Letech památník holokaustu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
