Lužní les Žebračka u Přerova nabízí jarní květenu i stopy doby ledové
Jen málokteré město se může chlubit tím, že má hned za humny rozsáhlý lužní les, který je tak cenný, že je dokonce národní přírodní rezervací. Obyvatelé Přerova tuto výhodu mají a rezervace jménem Žebračka je zejména na jaře vyhledávaným místem pro procházky i výpravy za poznáním.
V jarním období, před olistěním stromů, zde rozkvetou statisíce drobných rostlin, které tvoří bylinné patro lužního lesa. K prvním poslům jara patří sněženky. Později rozkvetou další květy, z nichž některé jsou velmi vzácné. K těm patří například ladoňka karpatská.
Jarní aspekt má pak v Žebračce jednoho typického představitele. Je jím medvědí česnek, který zde roste skutečně hojně a provoní nejen celý les, ale část své vůně posílá i do nedalekého Přerova.
Rezervace Žebračka má podobu obdélníku. Hlavní páteří zdejšího luhu je náhon Strhanec a také řeka Bečva. Napůl ji rozděluje silnice vedoucí do Prosenic.
Stromy v Žebračce se blíží přirozené skladbě, která se zde vyvinula bez zásahu člověka. Hlavní část lesů je tvořena starými duby, lípami, javory a habry, na vlhčích místech převládají jasany, olše, topoly a vrby. Místy zde rostou i jehličnany, které jsou však v tomto lese nepůvodní.
Pozoruhodné jsou také zřetelné terasy, které se směrem k Bečvě svažují ve stupních, místy až pět metrů vysokých. To jsou pozůstatky dávného koryta řeky. Ta měla v době tání ledovců až kilometr široké koryto. Terasy tak představují někdejší břehy meandrující řeky.
Jak voda ustupovala, zanechávala po sobě terasy, které postupně obsadil lužní les. Ty nejvyšší jsou už dnes součástí suchomilnějšího, tvrdého luhu, ty nejnižší jsou porostlé dřevinami tak zvaného měkkého luhu, jimž vévodí olše, vrba a topol.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
