Menu svobody. Jak se vařilo před 80 lety
Poslechněte si recepty na tři pokrmy z válečné a poválečné historie
Dlouholetá rozhlasová kuchařka Mirka Kuntzmannová připravila k 80. výročí Českého rozhlasu Plzeň speciální menu. Přejeme vám dobrou chuť!
Zapražená polévka
- 30 g hladké mouky
- 50 g másla
- 1 litr vývaru
- špetka kmínu
- 2 vejce (na másle nařídko umíchaná)
- sůl
- pažitka nebo petrželka
V nádobě za stálého míchání nasucho osmahneme mouku do světle hnědého zabarvení. Pak přidáme máslo a vymícháme do hněda zabarvenou jíšku. Zalijeme studeným vývarem a dobře promícháme. Podle chuti přidáme kmín, osolíme a důkladně provaříme. A tím máme základ polévky hotový.
Polévku nalijeme do talířů, do středu dáme část usmažených vajec a posypeme najemno nakrájenou pažitkou nebo petrželkou.
I když se zdá, že polévka je na suroviny chudá, její chuť nás překvapí. Když vezmeme v úvahu, že v době před osmdesáti léty, toho nebylo moc k sehnání, tak tato polévka byla dobrým základem stravy.
Plzeňský karbonát
- 1 kg předního hovězího (krk nebo plec v celku)
- 2 cibule
- 100 g rajčatového protlaku
- 500 ml světlého plzeňského piva
- hladká mouka na obalení masa
- sádlo nebo olej
- mletý pepř, sůl
- Na obložení: 6 opečených nožiček tenkých párků
- 1 velká cibule, nakrájená na kolečka a na sádle do křupava osmažená
- 100 g anglické slaniny nakrájené na tenké plátky a osmažené
Na sádle nebo oleji dozlatova osmažíme nakrájenou cibuli. Maso nakrájíme na plátky, naklepeme, osolíme, opepříme a obalíme v mouce. Takto připravené maso vložíme do cibulového základu, krátce z obou stran opečeme, pak přidáme rajčatový protlak a zalijeme pivem. Pod poklicí pomalu dusíme, dokud maso není měkké. Během dušení maso obracíme, mícháme a když je potřeba, trochu podlijeme vývarem nebo vodou. Jestliže však maso dusíme na velmi mírném ohni, není toho potřeba. Měkké maso rozdělíme na talíře, přelijeme vzniklou šťávou a obložíme osmaženou cibulí a opečenými párky a plátky slaniny.
Vhodnou přílohou jsou brambory v různých úpravách, bramborové knedlíky, dušená rýže a nebo jen dobrý měkký chléb. A samozřejmě pohár plzeňského piva. O Plzeňském karbonátu se zmínil i Bohumil Hrabal ve své próze Magická Praha.
Tvarohové křupinky
- 250 g měkkého tvarohu
- 250 g hladké mouky
- 250 g másla
- špetka soli
- hustější pikantní marmeláda
- moučkový cukr
Z tvarohu, mouky, másla a soli připravíme těsto, které necháme cca 1 hodinu v chladničce odpočinout.
Potom z těsta vyválíme plát asi 3 mm silný a rádýlkem nebo nožem ho rozkrájíme na čtverce o straně cca 8 – 10 cm nebo použijeme tvořítko na šátečky či pirožky.
Na každou vykrojenou plochu dáme do středu trochu marmelády, dobře ozavřeme a v horké troubě při 180°C upečeme do růžova. Marmelády nedáváme příliš mnoho, aby při pečení navytékala.
Horké křupinky buď obalujeme v moučkovém cukru nebo je jen stačí pocukrovat.
Miroslava Kuntzmannová
Původním povoláním zdravotní laborantka, ale vaření ji baví už od dětství. Od roku 1994 vydává populární kuchařské knihy i videa. Spolupracovala s Jiřinou Bohdalovou a jako první u nás napsala i kuchařku ze seriálového prostředí Recepty z Ulice.
Nejnovější recepty
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
