Mumlavský vodopád kraluje západní části Krkonoš. Patří mezi naše nejvodnatější vodopády
Mezi turisty velice oblíbené přírodní zajímavosti patří vodopády. Sice jimi neoplýváme jako země alpské či skandinávské, ale i u nás je co obdivovat. Nejvíc vodopádů se nachází v Krkonoších. Těch vyšších než dva metry je tam přes stovku. Západní části Krkonoš kraluje Mumlavský vodopád, který je navíc dobře dostupný. Z centra Harrachova jsou to k němu zhruba dva kilometry chůze. Cestou přitom uslyšíte mumlat řeku Mumlavu, která vodopádu dala jméno.
Mumlavský vodopád patří mezi nejnavštěvovanější vodopády u nás. Jeho celková výška je bez deseti centimetrů deset metrů a zhruba stejně tak je i široký. Dalším nej Mumlavského vodopádu je, že je nejvodnatější. Patrné to je především na jaře, kdy ve vyšších partiích Krkonoš odtává sníh. Řeka v té době nemumlá, ale doslova burácí. Díky lávce pod vodopádem si turisté mohou prohlédnout přírodní úkaz zblízka z obou stran a ne jen z hlavní cesty.
Vodopád je hojně navštěvovaný od počátků turistiky v Krkonoších. Už v roce 1879 u něj nechal hrabě Jan Harrach postavit Mumlavskou boudu, ve které podával občerstvení účastníkům lesnické exkurze.
Za vznikem vodopádu bychom ale museli cestovat časem, a to ne stovky, ale miliony let. Jednoduše řečeno, v mladších třetihorách došlo k propadnutí, které v žulovém podloží udělalo nám známý velký stupeň, kterým voda spadá dolů. Ve skalním vývařišti pak voda svojí činností vytvořila dvojici mělkých kotlů.
Pokud se k Mumlavskému vodopádu vydáte za parného počasí, můžete se osvěžit přímo pod ním anebo v obřích hrncích, které voda vymlela do skalního podloží. Rozhodně ale musíte být opatrní a osvěžení si dopřát nejméně ve dvou. Velké hrnce jsou hluboké i více než dva metry a kvůli hladkým stěnám je někdy téměř nemožné z nich vylézt ven.
Řeka Mumlava je přitom zajímavá i nad známým vodopádem. Cestou vzhůru Mumlavským dolem je možné vidět další peřeje a kaskády i rozsáhlé skalní plotny Mumlavy sycené Malou a Velkou Mumlavou, které se stékají v místě pojmenovaném Krakonošova snídaně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
