Na svitavské náměstí Míru byly umístěny první Kameny zmizelých. Další prý budou následovat

28. duben 2013

První Kameny zmizelých v Pradubickém kraji jsou umístěny ve Svitavách, zapuštěny do dlažby na náměstí Míru. Kostky s lesklou destičkou a stručnou informací připomínají místa, kde bydlely židovské rodiny, než je nacisté odvlekli do koncentračních táborů, v nichž drtivá většina jejich členů nepřežila.

Tři kameny připomínají svitavskou židovskou rodinu Freudových. Do dlažby je slavnostně položil Oto Herman, syn Louise Freudové Hermanové, která jako jediná ze šestatřicetičlenné rodiny holocaust přežila.

„Pocity jsou smíšené, protože maminka se toho už bohužel nedožila, odešla 2. února tohoto roku. Principielně jsem samozřejmě velmi rád, že kameny byly položeny, protože je to vzpomínka na lidi, kteří prošli holocaustem a nepřežili,“ říká.

Pro mladšího člena rodiny Jiřího, který zná hrůzy holocaustu jen z vyprávění babičky Louise, je teď kousek dlažby v centru Svitav místem, které připomíná jeho předky a nahrazuje tak hřbitov.

„Já jsem jako dítě slyšel nespočet historek od babičky, zážitky z koncentračních táborů, z válečné a poválečné doby. Upevnilo to moji židovskou identitu a povědomí o tom, že naši rodinu stihnul takovýhle osud,“ vypráví Jiří.

Podle iniciátorky ukládání Kamenů zmizelých a ředitelky svitavského muzea Blanky Čuhelové je pietní akt důležitým symbolem nejen pro židovské rodiny, které ztratily v koncentračních táborech většinu svých předků.

„Na akce spojené s holocaustem většinou chodí úzká skupina lidí, ale když o tyto kameny budou lidé zakopávat, tak je třeba bude zajímat, proč tam jsou a budou mít zájem dozvědět se o tom historickém období více,“ vysvětluje.

Začátek nové tradice

V pokládání kamenů budou ve Svitavách v rámci každoročního dubnového projektu Hledání hvězdy Davidovy rozhodně pokračovat.

Starosta David Šimek slibuje, že peníze najdou i v dalších letech, pro město je to důležité.

„Neustále hledáme v tomto městě identitu a určitě je dobře, abychom si připomínali předky, kteří v našem městě byli. Projekt mi přijde smysluplný právě k naplnění této myšlenky,“ dodává.

Pokud si Svitavy chtějí připomínat svoji historii, musí do ní zahrnout i historii židovskou. Ředitel místního gymnázia Milan Báča ujišťuje, že na jeho škole to dělají.

„Nejen že učíme, ale máme postavený projekt, který provází studenty celé studium. Jeho součástí je například návštěva Osvětimi, Terezína, židovského města v Praze a některých památníků věnovaných židovské problematice holocaustu v jižních Čechách,“ popisuje Báča.

autoři: Iva Menšíková , PAV
Spustit audio