Napoleonovy saně dojely až do Letohradu. Zná to tam i Jára Cimrman

„Název Letohrad ještě nezažil. Několikrát ale zavítal do Kyšperku. Z toho vychází potřeba vybudovat jeho památník a muzeum. Vždyť je to největší génius. Všechny kroky jsme konzultovali se znalci jeho díla. Oni jsou takovými dohlížiteli,“ říká Jaroslav Moravec, ředitel Kulturního centra Letohrad.

Muzeum sídlí ve sklepních prostorách zámku a slavnostně se otevíralo v roce 2010. „Tehdy dorazili taky členové Divadla Járy Cimrmana, aby otevření posvětili. Autorem světničky je místní nadšenec a rodák pan Stanislav Vacek, který celou expozici s nimi v podstatě připravil. Taky máme pomník Járy Cimrmana, ale i malou uličku s jeho jménem. Až do tohoto místa došel v noci roku 1919 nebo 1921. Tam se podle legendy zastavil, a pak se opět vrátil do hostince k nedopitému pivu. Jde o takové zpestření vážné kultury, kterou samozřejmě děláme taky.“

Další osobnosti

Kromě Járy Cimrmana má podle Moravce Letohrad vazbu taky na Napoleona. „Utíkal z ruské fronty a díky nějakému převodu se jeho saně dostaly až do Letohradu. Od té doby je máme v držení. Za saněmi jezdí spousta lidí, kteří si je chtějí prohlédnout.“

Do Letohradu se v nejbližší době chystají další známé tváře jako Petra Janů, Ivo Šmoldas, Matěj Ruppert, Jakub Kohák, Jan Rejžek, Zdeněk Troška. „Osobnosti Letohrad často překvapí jako historické místo s nádherným náměstím. Většinou jsou okouzlení a říkají, že se třeba soukromě přijedou podívat znovu.“

Jaroslav Moravec dodává, že činnost Kulturního centra se skládá ze čtyř aktivit – muzeum, příprava kulturních programů, knihovna a informační centrum. „V Letohradu existuje spousta skupin, které samy tvoří kulturní programy. K tomu ještě funguje Muzeum řemesel a Tvrz Orlice.“