Nedělní Noční linka: Naše mámy – naše hrdinky

11. květen 2025
Noční linka
Noční linku moderuje ze zlínského studia Jarka Barboříková|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Den matek je tady! A i když by si naše maminky zasloužily poděkování každý den, právě teď je ta chvíle, kdy se můžeme na chvilku zastavit a říct jim, co možná neříkáme tak často.

Vzpomínáte si na něco, co vás vaše máma naučila? Na větu, kterou od ní slýcháte celý život – a která vás vlastně pořád drží nad vodou? Nebo jen na ten její smích, teplo v kuchyni, na vůni koláčů a to, jak vždycky věděla, kdy máte trápení? A pokud už tu vaše maminka není, možná byste jí dnes v duchu nebo nahlas rádi něco vzkázali…

Pojďme si společně povídat o maminkách – o jejich lásce, síle, trpělivosti, i o těch úplně obyčejných každodenních gestech, na která se nezapomíná.

Svůj příběh zavolejte Jarce Barboříkové do zlínského studia Českého rozhlasu na telefonní číslo 731 800 900 nebo napište sem, přímo pod téma (rozhlas.cz/linka). K dispozici je také email linka@rozhlas.cz. Těším se na Vás!

Jana|Dobrý večer všem, moje maminka už tady 23 let není, ale často na ni vzpomínám. Po válce chodila do střední odborné školy pro ženská povolání, tam se naučila všechno potřebné - šít, plést, vyšívat, vařit, učili se zdravotnictví, psát na stroji, těsnopis... dokonce i účetnictví, tehdy jednoduché. Když jí bylo 35 let, při zaměstnání udělala maturitu na střední ekonomické škole a dál mohla pracovat jako mzdová účetní. Na výchovu byla přísná a to je správné, vždy mě vedla k tomu, abych si uměla vydělat a nebyla závislá na manželovi. Spolu s tátou mě vedli ke studiu, vzdělání je to nejlepší dědictví, které mi mohli dát. Naučila mě samostatnosti a díky ní jsem se naučila mnohému, ale také dbát o sebe. Bohužel, dobré zdraví neměla, ale byla to bojovnice v mnoha oblastech. Jana
Michal Sedlák z Myšlína|Moje máma byla tím nejlepším člověkem na světě.
frantisek svaricek|DOBRY VEČÉR P.JARKO A POSL.N.L.NAŠE MAMINKA BYLA POLKA,ZA VÁLKY BYLA NASAZENA NA PRÁCE DO NAŠEHO STÁTU A PRACOVALA V ZEMĚDĚLSTVI,KDE SI VZALA ZA MANŽELA NAŠEHO TATKY.MĚLI NÁS PĚT DĚTI.PO VÁLCE SOUKROMĚ HOSPODAŘILI NA OSMI H.PŮDY, MAMKA NÁM VĚNOVALA VEŠKEROU PÉČI CO MOHLA ,TATKA TEN BYL TROCHU DIVOCH.STÁŘI MĚLA NAŠE MAMINKA TROCHU HORŠI,PROTOŽE TRPĚLA ARTROUZOU,NEMOHLA VŮBEC CHODIT,MUSELO JI TO HROZNĚ BOLET,KDYŽ POHLA KOLENAMA,TAK JI TY KOLENA STRAŠNĚ VRZALY,NECHTĚL BYCH TO ZAŽIT.ZDRAVIM VŠECHNY MAMINKY Z NOČNI LINKY.FRANTIŠEK Z ŽIDLOCHOVIC.
Pavel ze Židlochovic|Moje maminka už dva roky nežije ale když bývalá tak vždycky na den matek se mi natrhal šeřík ať už bílý nebo ten fialový protože je strašně krásně voní a vždycky byl tak jsem jí vždycky nařezal kytici a to bylo na den matek a pak jsem jednu chvíli nemohl protože se sestřin poslední synátor měl alergii na květy a tak jsem nemohl nosit živé květiny ale pak se to nějak spravilo takže pak se zas šlo teďka už nemám komu ty kytky natrhat ale i tak tam nahoru bych ji chtěl poslat takové děkuji zdravím všechny posluchače
Allena|Dnešní matky jsou otroky svých děcek zdravím...
franz|má maminka, když jsem jí kdys při příležitosti dne mdž přál jen to nejlepší, mi odpověděla, mé přání je, aby jsem měla radost z tvého chování každý den v roce a ne jenom na mdž, z chaloupky pod lesem v bílých karpatech zdraví noční linku pan franz, nejsem příznivcem přání 1x / rok, láska, úcta a vděk se má dávat každý den ! což byla zase slova mého pana otce
autor: Jarka Barboříková

Mohlo by vás zajímat

Jak nás naladíte na DABu

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.