Neon 256: playlist (7.10. 2012)

10. prosinec 2014

O tom, jak Pardubice podporují kulturu + novinky od Radůzy a Kieslowski

PARDUBICE – MĚSTO KULTURY?
„Kostel, Biohazard, Mc Donald a tohle město podporuje kulturu…“ – zpívá v jednom ze svých hitů o rodných Pardubicích kapela Vypsaná Fixa. Pardubice se skutečně holedbají tím, že podporují kulturu. Tučný příspěvek posílají na konto Východočeského divadla, podporují hudební kluby a divadelní spolky, pěvecké sbory a tak podobně. To je počin jistě velmi chvályhodný. Pokud se ale samotné město pustí do pořádání nějaké kulturní akce, je to většinou trapas. Program Hronovické už tradičně nestojí za moc a většinu zajímavých akcí zde pořádají externí pořadatelé. I samotné Městské slavnosti, které mají být jakýmsi vyvrcholením kulturního roku v Pardubicích jsou každý rok jako přes kopírák. A pozvat si kapelu Team revival – ano prosím revival Teamu – co by hlavní hvězdu pátečního programu Městských slavností, to už je tak na úrovni Horní Lhoty ale ne stotisícového krajského města. Přitom kde jinde by se město mělo před svými občany vytáhnout, no ta bene týden před volbami, že?

Výhled ze Zelené brány na Pernštýnské náměstí

NOVÁ DESKA RADŮZY
Pokaždé, když jsem Radůzu potkal, tak jsem se neopomněl zeptat – kdy konečně vezme s sebou na koncerty i kapelu. Přání mé i desítek jejích fandů bylo na konec vyslyšeno a poslední rok můžete Radůzu na štacích potkat ve společnosti kytaristy Josefa Štěpánka, basáka Jana Cidlinského a prvoligového bubeníka Davida Landštofa. Sestava muzikantů je to výborná a schopná zahrát cokoliv – což v tomto případě je jednoznačným kladem, jelikož Radůza díky nim mohla ještě více rozprostřít svůj už tak pestrý repertoár. Důkazem jest i nové cédéčko Ocelový město, které vzniklo v březnu na koncertech v Malostranské besedě. Radůza nás zve do svého světa pouličních halekaček, ale s kapelou za zády zvládá i výlet do africké džungle (Mulanje wanga), Bretaně (Květy protěží), středověku (Hördöm). Co píseň to originál, přesto 17 písní drží pevně dohromady. I díky tomu, že koncertů bylo povícero, bylo z čeho vybírat a živák tak postrádá výraznějších chyb, byť nějaké úsměvné momenty (viz prospaný nástup muzikantů v Mulanje wanga) by se našli.

Radůza

Na zvukově povedenou nahrávku se povedlo přenést i vřelou atmosféru, která panovala v sále. Publikum si zaslouží ocenění i za to, že s výjimkou Do mandorly, která vyšla na albu Miluju vás, se jednalo čistě a pouze o novinky.
Radůza v roce 2012 platí z hvězdu a jsem to za to rád. Ale přiznám se, že bych to před těmi 12 – 13 lety, kdy jsem ji společně s dalšími 30 diváky viděl poprvé na pardubickém zámku, nečekal.

KIESLOWSKI!
Kieslowski, pražské duo tvořené Marií Kieslowski a zkušeným hudebníkem Davidem Pomahačem, který prošel kapelami Bez peří a Houpací koně. Kytara, klavír, kombinace ženského a mužského hlasu – vlastně to nejsou žádné čáry, přesto má hudba Kieslowski svoje neopakovatelné kouzlo. Jemná hudba na pomezí indie folku, country s příměsí elektroniky je přitom často v kontrastu s obsahem. „Jednou tě můj milej hochu udusím ve spánku“, zpívá Marie ve vražedné baladě (vlastně všechno to jsou balady…) Krátké písni o zabíjení. Jinak se v textech řeší samota, alkohol (toho je tu nějak hodně), láska, rozpory mezi muži a ženami, andělé i studené zimy. Nové album Na nože, které vyšlo v pondělí, vzniklo v roubence v Lužických horách, kam se Kieslowski odstěhovali i s celým nahrávacím arsenálem. Je pro mě naprostou ale naprostou záhadou, že s touhle melodickou a přístupnou hudbou Kieslowski dosud ještě neprotrhli stavidla výraznější popularity.

David K. Pomahač


IRGLOVÁ A ZRNÍ
Koncem roku by měl mít premiéru nový český film Poslední z Aporveru. Trikový fantasy film kombinující živé herce s animovaným a počítačově vytvořeným prostředím míří převážně na dětského diváka. Podle prvních obrázků vypadá dílo talentovaného režiséra Tomáš Krejčího docela slibně.
Takovou vábničkou na film je píseň Mejsó, která je výsledkem spolupráce v poslední době hodně zmiňované kladenské kapely Zrní a oskarové držitelky Markéty Irglové. Pro řadu posluchačů to bude premiéra, kdy původně valašskou písničkářku uslyší zpívat česky, nicméně v samotném filmu se objeví verze ve vymyšleném jazyce, aporverštině.
Když jsme u toho Zrní, tak už za pár dní vyjde jejich nová deska. V pořadí třetí nahrávka bude mít navzdory původním plánům kapely koncepční nádech. Dle slov Zrní si je totiž koncept nakonec našel sám. Soundtrack ke konci světa bude, jak lze již z názvu odtušit, řešit aktuální téma konce světa, respektive to, jak o něm ostatní stále mluví. Ale o tom v našem pořadu až někdy příště.

Zrní

Playlist:
1. Radůza – Jsem vlk
2. Radůza – Mulanje wanga
3. Kieslowski – Za horama
4. Kieslowski – Bloky a smeče
5. Kieslowski – Krátká píseň o zabíjení
6. Markéta Irglová a Zrní – Mejsó

autor: Tomáš Klement
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Sestru se mi nikdy nepodařilo dočíst. Citlivého člověka jsem poslechla až do konce.

Iva Jonášová, šéfredaktorka Radia Wave

citlivy_clovek.jpg

Citlivý člověk

Koupit

Nový román českého básníka, prozaika, překladatele a publicisty, ve kterém se prolínají groteskní a tragické prvky a který vypráví příběh ze žhavé současnosti. Jáchym Topol získal za tento titul Státní cenu za literaturu.