Ondřej Houska

Ještě před nějakými 10–15 lety se mohlo zdát, že studená válka je fenoménem, který nevratně odešel do historie. Dnes se k ní ale historici nebo politologové vrací. Proč?

Byl možná lidový, ale nikoliv lidský, připomíná historik Michal Stehlík. Autor životopisné publikace s názvem Zápotocký – Příliš mnoho životů je hostem pořadu Ex libris.

Před pětasedmdesáti lety byly zřízeny takzvané Pomocné technické prapory, útvary Československé lidové armády užívané pro internaci a převýchovu „nespolehlivých osob“. 

Historie není nudným výčtem dat, je strhující detektivkou. Tedy když umí historik psát tak zasvěceně a zároveň čtivě jako polský znalec českých dějin Piotr Majewski.

Už je to 120 let od chvíle, kdy se v Sázavě na Benešovsku narodil herec, dramatik a režisér Jiří Voskovec. 

Novinář Financial Times Edward Luce napsal pozoruhodnou knihu o Zbigniewu Brzezinském. Jaký byl někdejší poradce pro národní bezpečnost prezidenta Cartera? Poslouchejte.

Může se zhroutit demokracie a vrátit se nesvoboda? Rozhodně ano. Demokratický systém vládnutí je ve skutečnosti velmi křehký a zdaleka není samozřejmý.

Není moc českých politiků, kteří by výrazně prorazili i v zahraničí. Povedlo se to Věře Jourové, kterou časopis Time roku 2019 zařadil mezi 100 nejvlivnějších lidí světa. 

Legendární finský spisovatel Mika Waltari pracoval v době 2. světové války pro Státní ústav propagandy, hodně cestoval i do nacistického Německa. 

Barvitá obraznost a hudebnost. Hravý poetismus, trsy fantazie i spojování zdánlivě neslučitelného. Ale také jazyková lehkost a nevyčerpatelná produktivita.