Posvícenský nášup - 30.3. 2008

Nedělní Posvícenský nášup Filipa Novotného začne v Lubníku , který je připomínán spolu s kostelem sv. Petra a Pavla již v r. 1351. Od pana starosty Karla Langhamera jsme se dozvěděli, že Lubník má zájem o větrné elektrárny. Lubník patří mezi malé vesnice Lanškrounského regionu. Název obce je pravděpodobně odvozen od slova "lub", které značilo okraj mlýnského kamene nebo také dutý vypálený strom. Obec historicky patřila na Moravu. Tuto skutečnost do dnešních dnů potvrzuje hraniční kámen na okraji lesa, vyznačující původní zemskou hranici. Lubník dnešních dnů je moderní obcí a vychází vstříc mladým rodinám a to důsledným uplatňováním rozvoje bytové politiky. Na obecním úřadě je zájemcům k dispozici počítač s připojením k Internetu. Tím je především dětem usnadněna možnost vzdělávání a seznamování se s současnými trendy výpočetní techniky. V roce 2007 se podařilo dokončit kanalizaci, čističku odpadních vod a opravit část komunikací díky dotacím Pardubického kraje. Podařilo se také vybudovat novou zasedací místnost na OÚ, kde probíhají jednání zastupitelstva a třeba také vítání občánků. Starosta Karel Langhamer mi také prozradil co se chystá na rok 2008. Připravuje se oprava chodníků a rekonstrukce veřejného osvětlení. V letošním roce se také v Lubníku budou snažit zasíťovat některé vykoupené pozemky a připravit je tak na další výstavbu.Druhá zastávka bude v základní škole Běly Jensen v Opatově, která patří do sítě "Zdravých škol" a aktivně pracuje v hnutí "Na vlastních nohou". Škola je prostorná, I. stupeň je moderní přízemní budova, II. stupeň je v původní, staré budově školy. Obě budovy jsou propojeny spojovací chodbou poskytující dostatek prostor pro výuku obou stupňů. Po povodních v roce 1997 byla většina prostor v přízemí jednotlivých pavilónů postupně rekonstruována. Byla nově opravena tělocvična, která je prostorná, má moderní umělý povrch a je využívána nejen školou, ale i širokou veřejností. Od 1.1 .2003 patří ke ještě mateřská škola s vlastní školní jídelnou. V areálu školy je nové venkovní hřiště s umělým povrchem, venkovní stoly na stolní tenis a nově vybudované prolézačky pro školní družinu.Ve škole je 13 učeben a je zde i počítačová učebna, školní knihovna a kuchyňka, učebna pro školní družinu a keramická dílna. Závěr pořadu bude patřit Oldřiši u Poličky. Název obce je údajně odvozen od jména knížete Oldřicha. Zajímavostí Oldřiše jsou stará stavení typu poličských dvorců, boží muka, dochované původní oblouky kamenných mostů a Orlovna, v jejímž průčelí je sv. Václav od sochaře Kadlece - rodáka z nedaleké Borové. Jelikož v Oldřiši chystají na 28. a29. června oslavy 120 let založení sboru dobrovolných hasičů, tak se do Oldřiše vrátíme ještě jednou a o současné hasiččině si budeme povídat. Dnes si připomeneme historii sboru v Oldřiši. Historie oldřišského hasičského sboru sahá do roku 1888, kdy byl velitelem byl pan Josef Stodola a podvelitelem Antonín Lidmila. Zajímavostí je, že každý přispívající člen se zavázal ročně do hasičského spolku přispívat od 1 do 2 zlatých. Velká sláva se v Oldřiši konala dne 28.září 1888 kdy velebný pán Antonín Kupka vysvětil v kostele v Borové spolkový prapor. Této události se zúčastnil celý ostrostřelecký sbor z Poličky se všemi tehdejšími představiteli. Matkou praporu a patronkou sboru se stala Františka Timerová, choť c.k. notáře z Poličky, kmotrou praporu paní Christina Prudičová, choť purkmistra a starosty jednoty hasičské z Poličky.První zásah při požáru se uskutečnil 5.srpna 1888 v čísle 7 v Oldřiši u požáru chalupy Františka Mlynáře.Po zakoupení ruční stříkačky se konalo cvičení stříkačníků a lezců. Stříkačníci tvořili sací vedení a pumpovali vodu. Lezci tvořili dopravní a útočné vedení, se kterým lezli po žebřících a střechách. Hlavním posláním sboru, dobrovolných hasičů byla především pomoc při požárech stavení, domů, chalup apod. v pozdějších letech byla doplněna ještě preventivní činností a pomocí při záplavách. Neděle 30.3. po 12 hodině.