Opatovice nad Labem 18.5. 2008

Opatovice nad Labem tvoří dnes s Pohřebačkou jeden správní celek, který má více než 2300 obyvatel. Archeologické průzkumy, které zde byly v minulých desetiletích prováděny, potvrzují, že se zde nacházela sídliště slovanských kmenů. Opatovice leží na historické půdě opatovického kláštera při pravém břehu Labe v severní části pardubického okresu. Klášter benediktinského řádu byl založen jako sedmý klášter v Čechách r. 1986 králem Vratislavem II. Časem se stal významným střediskem celého kraje. Nejvýznamnějším představeným kláštera byl opat Neplach, vyslanec císaře Karla IV. V r. 1421 byl klášter vypleněn a zničen husity vedenými Divišem Bořkem z Miletína a již nikdy nebyl obnoven. Dominantou obce je kostel sv. Vavřince se základy patrně z 2. pol. 13. stol., přestavěný r. 1421. Kostel je jednolodní s pravoúhlým presbytářem a věží zakončenou gotickým kamenným jehlanem s cimbuřím. Dalšími významnými památkami jsou sochy sv. Jana Nepomuckého před mlýnem, sv. P. Marie, a sochy sv. Josefa a sv. Václava. V blízkosti obce odbočuje z Labe a obcí protéká uměle vybudovaný Opatovický kanál, který byl vystaven k napájení rybníků a dnes zavlažovací soustavy. Opatovický kanál je někdy nazývaný Nilem Pardubicka, je dnes stavebně-historickým a přírodním klenotem . Bohužel neznáme však jeho stáří, protože se nedochovaly potřebné písemnosti. Je však více jak pravděpodobné, že to byli právě benediktinští mniši, kteří ke konci 11. století v Opatovicích na Labi měli vystavěný svůj klášter a započali v nejbližším okolí s kultivací přírody. Ze všech tehdejších řeholních řádů měli nejblíže k vodním stavbám a k šíření i technické vzdělanosti. Nebylo jim cizí využívání vodní síly k pohonu vodních kol (mlýnů) a vodních toků jako ochranných valů svých klášterů (vodních pevností). Rovněž tak budování vodních nádrží k chovu ryb jakožto levného a postního jídla nebylo nic mimořádného. Všechny tyto možnosti se opatovickým mnichům nabízely s ohledem na blízkost řeky Labe, ale zejména na jeho mnohačetné meandry a geologickou strukturu terénu, která dovolovala měnit a upravovat řečiště podle technických potřeb.Víme také, že do dnešní podoby (výjimku tvoří jeho vyústění a zaústění do řeky Labe) tak, jak jej známe nyní, byl dokončen asi v roce 1514 za vlády Viléma z Pernštejna na zdejším panství. Ten začal vykupovat bývalé pozemky Opatovického kláštera v okolí Pardubic a během několika let se mu podařilo získat rozsáhlé, ale i kompaktní panství s centrem v Pardubicích. To se stalo podmínkou pro vybudování do té doby v Čechách nevídaného vodohospodářského systému. Spojnicí a základem tohoto systému se staly umělé vodní kanály, odvádějící vodu z řek k rybníkům. Výrazně nejdůležitějším z nich byl kanál Opatovický. Zásoboval labskou vodou největší rybníky u městečka Bohdanče. Začíná nad jezem v Opatovicích a po 34 kilometrech vrací labskou vodu u Semína zpět do řeky. Nejrozsáhlejším vodním dílem byl rybník Čeperka, který zatápěl plochu asi 1200 hektarů. Mezi další pamětihodnosti, které dotvářejí ráz obce, je nutno zmínit Morávkův mlýn, faru, budovu obecního úřadu a staré školy, areál bývalé Zemské vychovatelny či Nohejlovu vilu s pamětní deskou významné rodačky a přední představitelky české historické vědy a numismatiky univ. prof. PhDr. E. Nohejlové - Prátové. Dnešní Opatovice nad Labem jsou moderní obcí s kompletní infrastrukturou, mateřskou a základní školou, lékařským střediskem a poštou. Pro potřeby obyvatel je v obci několik obchodů, restaurací a čerpací stanice pohonných hmot. Na katastru obce byla v letech 1956-60 postavena jedna z nejlépe prosperujících tepelných elektráren v republice. V posledních letech byly zavedeny vodovod a kanalizace v Pohřebačce a dobudovány v Opatovicích, postavena nová čistička odpadních vod. Obě obce jsou plynofikovány či teplofikovány. Pestré jsou rovněž spolková a klubová činnost a sportovní život v obci. K nejaktivnějším patří divadelní soubor, fotbalový či házenkářský oddíl. Neděle 18.5. po 12 hodině.