Novorenesanční stavba Rudolfinum sloužila i jako tělocvična. Po Rudolfovi II. jméno nenese
Rudolfinum je novorenesanční stavba, kterou v Praze na pravém břehu řeky Vltavy nelze přehlédnout. Spousta lidí si myslí, že se jmenuje po císaři Rudolfovi II.
Skutečnost je ale jiná. Budova nese jméno korunního prince Rudolfa, následníka trůnu a jediného syna císaře Františka Josefa I., který ve 30 letech spáchal sebevraždu a málokdo ho dnes zná. Každý ale zná Spořitelnu, která stavbu v roce 1881 financovala a která tehdy Rudolfa požádala, jestli by mohla nový dům múz pojmenovat po něm.
Rudolfinum navrhli dva architekti, kteří projektovali i Národní divadlo: Josef Zítek a Josef Schulz a v roce 1896 v něm dirigoval svůj koncert sám Antonín Dvořák. Rudolfinum ale nebylo vždy jen domem umění, například v roce 1918 v něm po vzniku republiky zasedali poslanci a občas sloužilo i jako tělocvična.
Dnes v něm sídlí galerie Rudolfinum a především Česká filharmonie, která v něm i koncertuje – především ve Dvořákově síni a menší Sukově síni. V podzemí Rudolfina je důmyslný chladicí systém, který čerpá vodu přímo z Vltavy. Střechu Rudolfina zdobí 32 soch slavných skladatelů a malířů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
