Pavel Janoš - perníkář
Perník byl slavnostním pečivem už v době Viléma z Pernštejna. Pavel Janoš tuto pochoutku povýšil na originální dárek uznávaný v celém světě.
V dokumentu nahlédneme do života Pavla Janoše. Jaké úsilí, dovednosti nebo náhody zapůsobí, že pojem pardubický Janošův perník znají i ve světě?
Pavel Janoš navazuje na rodinnou cukrářskou tradici. Před bezmála sto lety už jeho babička byla vyhlášená svými dorty, cukrovím a perníky. Cukrářem a perníkářem byl také jeho otec Josef Janoš.
Od Josefa Janoše z Pardubic roku 1958 putovalo metrové perníkové srdce na světovou výstavu EXPO v Bruselu.
"Pokračování v rodové tradici beru nejen jako výrobu běžného perníku, ale jako vytváření voňavých dárků.“
Každý perník je originál. Vyrábí se v malých sériích nebo jen v jednotlivých kusech. Všechny se zpracovávají ručně a jsou také ručně zdobené. Podle Pavla Janoše nesmí v dobrém perníku chybět včelí med a meruňkový džem. Pro vůni a chuť je také důležité koření, více než deset druhů, například hřebíček, badyán, fenykl, kardamon, nové koření. Tajná rada - ve správném perníku nesmí chybět trocha pepře. Nejdůležitější je nechat těsto několik měsíců odležet.
Pavel Janoš byl několikrát oceněn od kolegů perníkářů a cukrářů v soutěži Perníkář roku i v dalších cukrářských kláních. Jeho perníky ochutnali osobnosti vědeckého a uměleckého světa i prezidentské a královské páry ve Velké Británii a Japonsku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
