Perníkářské formy v zábřežském muzeu oživují dávnou historii vánočních sladkostí
Perníky jsou dnes nedílnou součástí sváteční tabule nejen o Vánocích, ale i při jiných slavnostních příležitostech. Nejedna hospodyňka si je peče sama, před sto a více lety se však jejich výrobou zabývali téměř výhradně profesionálové. Výstava perníkářských forem v muzeu v Zábřehu vás přenese nejen do této doby, ale i do vánoční atmosféry.
Expozice perníkářských forem pochází z depozitáře Vlastivědného muzea v Šumperku a je sama o sobě unikátní. Dochovaly se v ní formy jak z německých oblastí Sudet, tak i formy na perník z české části Horní Hané a podhorských oblastí. Zatímco folklór těchto lokalit se velmi často lišil, perníkářské formy jsou téměř totožné.
Jedním z důvodů může být i to, že se nejedná o výrobky lidových umělců, ale o práci profesionálních řezbářů a často také samotných perníkářských mistrů. Ti byli až do konce 19. století téměř výhradními výrobci těchto sladkostí, které patřily spíše k luxusnějšímu zboží.
Historie perníku je poměrně dlouhá. Nejstarší stopy sahají do Norimberka 14. století, odkud se jeho výroba rozšířila do Čech a na Moravu. V roce 1335 se podle nejstarší dochované zprávy prodával perník v českých zemích při posvícení v Turnově.
Dobový perník byl skutečně luxusním zbožím. Na jeho výrobu se používal velmi drahý med a ještě dražší směsi koření. Proto si ho mohly dovolit jen nejbohatší vrstvy obyvatelstva a i v těch se perník velmi často věnoval jako dar při životních jubileích nebo velkých svátcích.
Tradiční formy nahradila vykrajovátka
Teprve v 18. a 19. století se počet kupujících rozšířil. Stále to však bylo zboží, které se konzumovalo jen o zvláštních příležitostech. A i výroba byla tehdy jen záležitostí profesionálů. Za velké peníze se perník musel vypracovat do složitých tvarů a k tomu sloužily právě perníkové formy.
Byly vyřezány většinou z třešňového dřeva a představovaly různé motivy od zvířat, přes zobrazení svatých až po složité výjevy. Stejně jako dnes byl často na perníku vyobrazen čert či svatý Mikuláš. Pozoruhodné jsou také formy na perníkové podoby psů, kteří byli považováni za symbol věrnosti.
Nejstarší forma vystavená v zábřežském muzeu pochází ze 17. století. Většina je pak ze století 18. a 19. Díky tomu, že některé formy jsou datované, známe jejich stáří přesně, jinde se odborníci mohou spolehnout maximálně na zařazení formy do správného století podle motivu, který je v ní vyřezán.
19. a počátek 20. století je však dobou, kdy se tradiční perníkářské řemeslo stává pomalu minulostí. Koření na pečení perníku se stalo dostupným a drahý med nahradil cukr. Pečení se přesunulo do domácností a postupně začaly mizet i tradiční formy, které nahradila plechová vykrajovátka – taková jaká používáme dnes.
Perníkářství sice zaniklo, perník se ale stal typickým vánočním cukrovím a mnohdy také ozdobou na vánočních stromcích. Z dob starého perníku zbyly umělecky velmi cenné formy, které můžete v zábřežském muzeu vidět až do 12. února 2017.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Armáda chce využít know-how zkušených vojáků. Pokračovat ve službě by mohli i v důchodovém věku
-
Zdražujete? Nenakupujeme. Obchodníci v Chorvatsku přišli kvůli bojkotu asi o polovinu tržeb
-
Slovenský premiér Fico odmítl výzvu k rezignaci. Vláda podle něj neplánuje vystoupení z EU
-
Hamás vydal v rámci dohody o příměří další čtyři rukojmí. Izrael výměnou propustil 200 Palestinců