Pod kostelem v Klatovech jsou katakomby plné mumií. Leží tam už více než 400 let
Katakomby pod kostelem, kde jsou k poslednímu odpočinku uložené mumifikované ostatky několika desítek mnichů i lidí mimo řád jezuitů, jsou v posledních desetiletích oblíbeným turistickým cílem návštěvníků Klatov v západních Čechách. Nebožtíci tam poklidně leží tak, jak naposledy vydechli. Někteří z nich zde odpočívají už přes 400 let.
V Klatovech ovšem nenajdete mumie jako v Egyptě, ani jinou podobnou senzaci. Pohřbívání do vysvěcené půdy, v tomto případě do krypty pod kostelem, bylo kdysi poměrně běžnou praxí. Než Josef II. pohřbívání do krypt zakázal.
K přirozené mumifikaci těl došlo v Klatovech víceméně shodou mnoha náhod. Těla nebožtíků byla ukládána do chmelem vystlaných rakví, u kterých se navíc nezavírala víka. Určitý záměr zachovat tělesné ostatky zemřelých je tedy zřejmý. Díky systému přirozených větracích šachet pak došlo k samovolnému vysušení těl.
Moderní technika umožnila odhalit pravou podobu Anežky Kunhuty
Původně jich v klatovských katakombách bylo přes dvě stě. Po nešťastné rekonstrukci kostela ve 30. letech 20. století byl systém větrání poškozen a řada těl musela být poté pohřbena. Od roku 1937 odpočívají na hřbitově sv. Jakuba v Klatovech. Možná to tak chtěli a osud jim dopřál věčný klid v zemi. Dodnes se podařilo v katakombách zachovat necelé čtyři desítky nebožtíků.
Ovšem co rakev, to příběh. V běhu časů se u některých těl ztratily nebo zaměnily olověné cedulky, a tak se jen u několika z nich bezpečně ví skutečná totožnost. Při odhalování dávných životních příběhů dnes pomáhají nejmodernější kriminalistické metody. Díky nim se tak v kryptě můžete podívat do zrekonstruované tváře Anežky Kunhuty Příchovské. Ta se narodila už v roce 1612 a odpočívá tu od 10. října 1678. Tehdy zemřela ve věku 66 let.
Pár schodů pod hlavní kryptou s „mumiemi“ pokračuje klenuté podzemí ještě hlouběji. V jednom z rohů, kam návštěvníci pro štěstí vhazují drobné mince, je k vidění jev téměř nevídaný. Ve stropní klenbě těsně u elektrického světla vyrostlo kapradí obklopené krásně se zelenajícím mechem. Zkrátka platí, že tam, kde je život, je i smrt. A naopak.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://pardubice.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://pardubice.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.