Hana|Zdravím všechny linkaře. Pokud jde o zpěváky či zpěvačky, vyrůstala jsem v době, kdy byly populární písně divadla Semafor, pak Apollo, ale hlavně to byla hudba, která měla melodii, fanoušci si ty písničky, které občas vycházely v Mladém světě, mohli zpívat někde u vody nebo u táboráku. Tehdy jsem jako správná puberťačka, trochu soupeřila s rodiči - oni měli své idoly a to byl např. Standa Procházka starší, Zorka Kohoutová, ale také Yvetta Simonová a Milan Chladil. Tehdy byla éra trojice mladých a začínajících zpěváků - Marta Kubišová, Václav Neckář a Helena Vondráčková - Golden Kids. Znali jsme jejich písně, vystřihovali jsme si články a fotky z časopisů a nalepovali jsme si to do sešitu. Čas je neúprosný, nám posluchačům, ale i těm zpěvákům přibyla léta a moji rodiče tady už celá desetiletí nejsou. A já dnes ráda poslouchám třeba písničku pana Zímy Gina, která na NL občas zazní, nebo obdivuji paní Simonovou, jak byla krásná a je stále aktivní. Jsem z hornického kraje a během uplynulého víkendu byly u nás Hornické slavnosti. Až do bytu jsme slyšeli tu hudbu a interprety, kteří tam vystupovali, a do noci znělo "du du du", vlastně žádná melodie, ale mladé generaci se to asi líbí, proudily tam davy. Tak jsme raději vyjeli do skanzenu, tolik "kultury" zase nemusíme slyšet. Jo, podobat se těm idolům jsem nikdy nechtěla, ale obdivovala jsem jeden čas filmy s Louis de Funésem, které perfektně daboval F. Filipovský. Nikam jsem za idoly necestovala, ale před několika dny jsme byli v Husově sadu v Ostravě u sochy naší Věrky = paní Věry Špinarové. Ze zahraničních jsem měla ráda francouzské zpěváky Mireille Mathieu nebo Gilberta Bécauda, jejich některé písně jsem uměla zpaměti, ale to bylo dáno tím, že jsem maturovala z francouzštiny. Tak se, milí linkaři, chlubte a přehánějte, ale závěrem bych chtěla vzpomenout na dnes zesnulou zpěvačku paní Yvonne Přenosilovou. Patřila k té generaci mých idolů z mládí, za to jí děkuji a ve svých písních bude s námi dál. Hana
posluchac nocni linky|Dobrý večer p. redaktorko a posluchači noční linky.j.Já osobně jsem měl rád herceKarla Effi,protože ten ještě nemusél nic říct a já už jsem se smál,proto že on měl zajimavý výraz tváře.Tohoto hérce je potřeba si občas připomenout protože to nebyl žádný krasavec ale patří do kategorie slavných hérců.zdravím Janičky,Marušky,Pavlíky,Mirka,DěkujiPosl.n.l.
Matylda,Helena|Idol Karel Hála
Maruška,sev. Čechy|Hezký večer,Vám i posluchačům.Jsem ročník čtyřicet a jako 14-leté studentce se mi
naskytla možnost,jít na koncert Rudolfa Cortéze.V roce 1954 byl velmi populárni,navíc
se nám líbil,byl to velký zážitek a obdivovaly jsme ho.Dalšim potěšením bylo v roce 1958 taneční odpoledne s orchestrem K.Vlacha v Parku J Fučika v Praze se zpěváky
p Simonovou a M. Chladilem.Myslím,že dodnes jejich písně a duety
neztratily na kvalitě a hrají se stále. A největším oblíbencem,kterého si vážím
je p K.Gott - člověk s velkým talentem,skromností a pílí
který se stal stálicí v celém hudebním světě,navždyMám ráda i další
(Zicha,Černocha,Nováka Pavla i Petra.p.Pilarovou,)a tak jen chybí dodat,děkuji za zlepšení nálady Vaší písničkou.Prosím o pozdrav Mirkovi,Milence,Daně a Janičce do Jirkova.Děkuji.
Jana Jirkov|Pěkný večerní čas všem! Nevím, zda se dovolám, pro jistotu raději píši a moc děkuji, že bylo vybrané mnou navržené téma. Mým hereckým idolem byla, píšu byla protože už na tomto světě s námi bohužel není, ale v mém srdci a v mých vzpomínkách zůstane napořád. Je to LIBUŠKA ŠAFRÁNKOVÁ, naše krásná pohádková princezna, herečka s velkým H, úžasná bytost plná energie, něhy a takového zvláštního dívčího půvabu. Je velmi těžké říct, ve které roli ji mám nejraději, úchvatná byla v Babičce, okouzlující v Popelce, rovněž se mi moc líbila ve Vodnících a v cyklu Náhrdelník. Její herecké umění bylo a je nenahraditelné. Musím se také přiznat, že se mi často stává, že mi lidé říkají, jak jsem jí vzhledově podobná, což mě tedy velmi těší:) Zdravím p. Františka, p. Milenku a Marušku a všechny posluchače NL.
franz|mít idoly ? proč ? jsem takový, jaký jsem , vylepovat si plakáty apod., tuto potřebu jsem nikdy neměl, ale hlas hegörové a jarmilky šulákové, to jsou ty chuťovky, pro které mám slabiny, tu první živě v r.69 a 89 a tu druhou s fleretem též, silné to zážitky do konce mého života, zdraví z chaloupky pod lesem v bílých karpatech pan franz, koncert plážových chlapců bb z usa v r.69 se zapsal do mé mysle též
