Pongo Calling je nový film o slavném romském vlogerovi. Z kabiny kamionu dokázal neuvěřitelné věci, říká režisér Kratochvíl
Když se prezident Zeman roku 2018 nelichotivě vyjádřil k tématu Romové a práce, Štefan Pongo vyzval Romy, aby posílali fotografie ze zaměstnání. Sešly se jich tisíce a Štefan se stal známou mediální osobností. Založil dobrovolnickou agenturu a věnoval se aktivismu. A právě to se stalo předlohou dokumentárního filmu Pongo Calling, který bude do kin uveden v březnu 2023. Jaké bylo první setkání s hlavním protagonistou Štefanem Pongem vzpomíná režisér snímku Tomáš Kratochvíl.
„Štefan viděl jeden z mých předchozích filmů a napsal mi, že kdybych náhodou byl v Manchesteru, že se mám určitě stavit na návštěvu. Což neměl dělat, protože já jsem to přesně takhle udělal a nakonec jsem u nich strávil hodně času. Nikdy nezvěte dokumentaristy k sobě domů!”
V okamžiku, kdy odjel do Manchesteru, netušil ještě, že hlavními protagonisty filmu se stane právě rodina Pongových.
„Tehdy jsem ještě nevěděl, že budu točit o anglických Romech. Až když se blížil Brexit, přišlo mi to jako zajímavé téma. Jaký bude mít dopad na romskou komunitu, protože určitě ne všichni mají vyřízené papíry a někteří se možná budou vracet do Česka a Slovenska. Když vznikl nápad, začal jsem hledat hlavní postavy a dům Pongových jsem využíval jako základnu. Měl jsem je za svoje průvodce a nějakou dobu mi trvalo, než jsem pochopil, že oni jsou ti, které hledám, že je mám přímo před sebou.”
I když režisér Tomáš Kratochvíl původně zamýšlel točit o dopadech Brexitu na české a slovenské Romy, sled událostí zásadně zamíchal kartami dosavadního děje.
„Měl jsem obrovské štěstí v tom, že Pišta se stal aktivistou na začátku natáčení. Rodina mi přišla zajímavá jejich trojí identitou. Oni jsou Češi, zároveň Romové a také Britové. Mají britské občanství, jejich děti mluví perfektně anglicky a mentalitou už jsou to daleko víc Britové než cokoliv jiného. Takže jsem si myslel, že tohle bude hlavní téma. Jenže v průběhu natáčení Pišta reagoval na nesmysly, které plácal český prezident Zeman, a stal se slavným a vlivným vlogerem a politickým aktivistou. Okamžitě jsem proto přesedlal a změnil hlavní téma.”
„Jenže pak se ukázalo, že jeho aktivismus ho dost odvádí od rodiny. A jeho žena, kterou to štvalo, se rozhodla, že to vezme do vlastních rukou a nastaví harmonii mezi veřejným a soukromým životem. Její zásah do Štefanova aktivismu a jeho důsledky - to je podle mě nakonec nejsilnější téma filmu.”
„I přesto, že se Pongo živil jako řidič kamionu, aktivismu a pomoci romské komunitě obětoval všechen svůj volný čas. Mnohdy na úkor vlastní rodiny. Hodně času jsem s ním strávil v kamionu na cestách po anglických silnicích, takže vím, že všechno dělal během jízdy a pauz. Obdivuhodné! Štefan, který už bohužel zemřel, byl velmi inteligentní člověk. Studoval střední vojenskou školu, kterou musel z rasových důvodů opustit. Myslím si ale, že by byl skvělým vojenským velitelem. Uměl organizovat, lidé ho respektovali, když něco řekl, tak to platilo. Dokázal velké, neuvěřitelné věci. Z kabiny kamionu.”
Související
-
'Zeman znevažuje naši menšinu.' Romové se ohradili proti slovům prezidenta o nepřizpůsobivých
Romští členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny se ohradili proti slovům prezidenta Miloše Zemana o tom, že mezi nepřizpůsobivými občany je nejspíš 90 proc...
-
Romové za komunismu na rozdíl od jiných zase tak moc netrpěli, uvedl prezident Zeman
Prezident Miloš Zeman se na výstavě ke vzniku Československa Doteky státnosti vyjádřil k internetové kampani, v rámci níž zaslalo na tisíc Romů a Romek snímky, kter...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.