Posvícenský školní speciál 30.6.2007

Poslední červnové Posvícení je vlastně prvním prázdninovým vydáním našeho pořadu o životě v malých i větších obcích. A tak nás napadlo, že o prvním víkendu dvouměsíčního volna ohlédneme za právě skončeným školním rokem. Rozvoj malotřídních škol u nás nastal na základě školské reformy roku 1774 za vlády Marie Terezie, která zavedla povinnou školní docházku mezi 6. a 12. rokem. Venkovská škola však vždy byla za každého historického období nejen místem vzdělávání a výchovy, ale také často jediným zprostředkovatelem a organizátorem společenského a kulturního dění v obci. Však vzpomeňme, že pan řídící učitel častokrát byl i kronikářem, režisérem ochotnického divadla, sportovním nadšencem nebo zapáleným místním historikem a archeologem. Likvidace malých venkovských škol neznamenala jen dojíždění žáků do větších obcí a měst, ale také to, že děti si tak často nevytvořily vazby ke svému bydlišti, nestaly se z nich ti správní patrioti a v dospělém věku ze své obce odešly... Nedávno jsem například natáčel ve starobylé obci Kunětice, která má kolem 230 obyvatel. Škola tam byla založena v roce 1882, ještě ve školním roce 1961/62 měla 103 žáků, ale přesně po 100 letech v roce 1982 byla zrušena. V dnešním Posvícenském školním speciálu se ale vrátím do základních škol, které jsem navštívil při natáčení rozhlasového Posvícení. Třeba škola v Sezemicích byla už před více než půl tisíciletím, její existence je prokazatelně doložena zápisem v pernštejnském urbáři z roku 1494. Se sezemickými školáky jsem si povídal při nedávných oslavách města. Právě když jsme v ředitelně školy v Rosicích seděli u dobré kávy, tak dovnitř nečekaně "vpadlo" družstvo mladých cyklistů, kteří právě vyhrálo okresní dopravní soutěž. Při místní základní škole také funguje jediná Komunitní škola v Pardubickém kraji. V základní škole v Nasavrkách jsem hovořil se žáky o časopisu Poškolák nebo o tom, zda by mi mohli dělat průvodce po nedalekém keltském oppidu. V Rokytně jsem se ptal kluků, zda umějí plést pomlázky z rokytí, když už se podle tohoto starého názvu pro vrbu jmenuje jejich obec. A se žáčky i žáky jsem natáčel v Ostřešanech, v Komenského městě Brandýse nad Orlicí, v městysu Choltice, v Živanicích, Českých Libchavách, Čeperce... Uvidíme, kolik škol a školiček se mně vejde do jednoho školního speciálu, se kterým vyrazíme na letošní prázdniny. Na slyšenou se těší Vlastík Novák. Sobota 30.6. po 12 hodině.