Přikrmování ptactva má svůj smysl. Víte, co sypat do krmítka?
Člověk je občas puzen touhou spáchat dobrý skutek a třeba krmení ptáčků v zimě k takovým skutkům patří. Jenže někdy naděláme víc škody než užitku. Čím ptáčkům přilepšit a neublížit jim poradil ředitel Národního parku České Švýcarsko a ornitolog Pavel Benda.
Nejlepší pro krmení jsou olejnatá semínka, takřka ideální jsou semínka slunečnice, které mají rádi různí ptáčci. Ale můžeme přidat mák, len nebo ořechy. A pokud se vám nechce pro ptáčky pracně louskat vlašské ořechy, stačí ty ořechy rozšlápnout a v krmítku už si to ptáci vyzobou sami.
Klasikou jsou kousky loje nebo lojové koule a válečky, které se dají koupit. Taky můžete semínka zalít do tuku v plastové krabičce nebo půlky kokosového ořechu a po zatuhnutí zavěsit na strom dnem vzhůru, aby krmení nezapadalo sněhem.
Pozor na skleněné plochy
Většinou chceme mít na krmítko výhled, abychom se mohli kochat, ale nevhodné je umístění u velkých skleněných ploch, kde ptákům hrozí i zranění. A krmítko by mělo být umístěné takovým způsobem, aby do něj nemohly kočky.
Ke krmení vodních ptáků – labutí a kachen a ani do krmítek na zahradě nikdy nepoužíváme zbytky lidského jídla, slané, kořeněné nebo plesnivé potraviny. Místo dobrého skutku byste tak mohli poškodit ptačí zdraví nebo dokonce způsobit úhyn.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
