Přírodní rezervace u Lobodic ukrývá nejstarší podzemní zásobník plynu v Česku
Lobodice jsou krásnou hanáckou obcí nedaleko Tovačova, která leží nad nivou řeky Moravy. Kolem ní se rozkládá přírodní rezervace Zástudánčí, kterou tvoří zejména lužní lesy. Mnohé proto překvapí zvláštní potrubí, které se zde sem tam objevuje a zase mizí pod zemí. Jen zasvěcení vědí, že jde o nejstarší podzemní zásobník plynu v České republice.
Provozní objekty zásobníku stojí přímo na pravém břehu Moravy v nejnižší části Lobodic. Rozcestník sice hlásá název plynárna, jinak se ovšem to nejdůležitější skrývá pod zemí, kde příroda vytvořila prostor plný porézní horniny, seshora i zdola uzavřený nepropustnými vrstvami.
Už za druhé světové války přišli na tuto unikátní lokalitu němečtí prospektoři, kteří hledali ropu. V padesátých letech byl celý areál opět důkladně studován. Seismický průzkum potvrdil výskyt podzemních struktur, které se hodí k uskladnění strategických zásob plynu. A tak bylo o využití přírodní lokality rozhodnuto.
Zpočátku se zde měl ukládat přebytek koksárenského plynu z Ostravska. Se stavbou se začalo už v roce 1962 a 25. května 1965 byl pod povrch země vtlačen první svítiplyn. Zásobník měl kapacitu 100 milionů kubíků a postupně se rozšiřoval a zdokonaloval.
Pozoruhodný je mimo jiné i tím, že se jedná o jediný zásobník aquiferového typu u nás. Zatímco podobné zásobníky většinou využívají volných prostorů po těžbě plynu či ropy, zde byla porézní hornina mezi nepropustnými vrstvami vyplněna vodou. Plyn ji vytlačoval, a tak vznikl prostor pro jeho uskladnění.
Plyn na dva až tři měsíce
Zásobník na přelomu 80. a 90. let úspěšně přešel ze svítiplynu na zemní plyn a dnes pojme až 177 milionů kubíků strategické suroviny. Prostory si pronajímají jednotliví obchodníci s plynem, kteří platí za jeho uskladnění. O provoz se stará společnost Innogy Gas Storage. Lobodický zásobník je co do velikosti její druhý nejmenší. Plyn z něj by naší republice vystačil na dva až tři měsíce.
Plyn sem proudí z tranzitního plynovodu, ve filtrační stanici se zbaví nečistot a kompresor ho pod velmi vysokým tlakem přivede do produkčních sond. To jsou vrty hluboké kolem 500 metrů, které procházejí přes těsnící vrstvu až do úložného prostoru, kam se plyn vhání. Celkem je v přírodní rezervaci umístěno 20 produkčních sond. Jejich bezpečnost se důsledně hlídá a postupně jsou opatřovány podpovrchovými ventily, které je zabezpečí před jakýmkoliv problémem.
Provozní prostory plynárny jsou turistům přístupné jen v rámci dnů otevřených dveří, do rezervace Zástudánčí ale vede cyklostezka, ze které spatříte některé produkční sondy. Zajímavé technické zařízení se zde snoubí s přírodou lužních lesů kolem Moravy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Armáda chce využít know-how zkušených vojáků. Pokračovat ve službě by mohli i v důchodovém věku
-
Zdražujete? Nenakupujeme. Obchodníci v Chorvatsku přišli kvůli bojkotu asi o polovinu tržeb
-
Slovenský premiér Fico odmítl výzvu k rezignaci. Vláda podle něj neplánuje vystoupení z EU
-
Hamás vydal v rámci dohody o příměří další čtyři rukojmí. Izrael výměnou propustil 200 Palestinců